Ptáky ke krmítku přiláká slunečnice, jablka i tuková směs

2. listopad 2019

Ptáky na krmítku přikrmujeme přibližně od listopadu do března. Množství potravy přizpůsobujeme aktuálnímu počasí. Více krmiva podáváme za mrazů a vysoké sněhové pokrývky. Krmítko umístíme alespoň 1 a půl metru nad zemí, ideálně na závětrné a nerušené místo. Blízkost keřů, kde se ptáci mohou schovat třeba před dravci, je také dobrá.

Potrava musí být vždy chráněna před sněhem a deštěm. Krmení pravidelně doplňujeme a krmítko čistíme od trusu a slupek. Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs.

Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem, ptákům nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky. Vhodné potraviny z naší kuchyně jsou například neslaná vařená rýže a brambory, strouhaná mrkev, vločky, syrové maso nebo lůj. Čím rozmanitější potravu v krmítku nabídneme, tím více druhů pozorujeme.

Nezapomínejme na pítko. I v zimě ptáci potřebují vodu. A krmení nemusíme jen sypat do krmítka – můžeme jej přímo zavěsit na stromy či keře. Zábavné, hlavně pro děti, je zhotovení závěsného tukového krmítka svépomocí. Návod na jeho vytvoření uslyšíte v reportáži.

Sýkora modřinka patří k nejčastějším návštěvníkům krmítka

Nezapomeňte potravu pravidelně doplňovat, aby bylo na vašem krmítku hodně živo. Akce Krmítka, kterou organizuje Česká společnost ornitologická, ukázala, že průměrně během hodiny ke krmítku přiletí 32 ptáků, v šesti druzích. Z výsledků vyplývá, že na krmítka nejčastěji usedají sýkory koňadry, vrabci, ti polní i domácí, sýkory modřinky nebo kos černý. Pořadí druhů si můžete prohlédnout zde a k příštímu sčítání se můžete přidat i vy.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.