Romské organizace se hromadně zapojují do humanitární pomoci na slovensko-ukrajinské hranici
Organizace Romano jilo, která již 19 let pomáhá ve slovenském Kežmarku, převezla během uplynulých dní do charitního domu v Dolním Smokovci 65 ukrajinských uprchlíků. Podle ředitele organizace Marka Pišty jsou ve velmi špatném psychickém stavu.
Vy jste se rozhodl, že pomůžete těm, kteří čekají na ukrajinsko-slovenských hranicích. Pro kolik lidí jste s vašimi kolegy z občanského sdružení Romano jilo jeli?
„Zatím pro 65 lidí. Dále ale čekáme na hranicích na ty, kteří ještě přijdou. Jde převážně o matky s dětmi a důchodce, dokonce tu jsou i děti bez rodičů.“
Jak se k hranicím dostaly děti bez rodičů?
„To dítě se ztratilo své matce. Nemohli jsme ho tak nechat, aby zůstalo celou noc venku. Je prochlazené a nemocné.“
A našla se jeho matka později?
„Nemůžeme se spojit. Informovali jsme policii a zanechali na nás kontakt, aby nás matka mohla kontaktovat. Jinak na hranici dál poskytujeme naši pomoc.“
Kolik lidí ještě budete převážet?
„Ještě máme nějaké volné kapacity, ale kolik přesně vám v tuto chvíli nepovím.“
V jakém zdravotním a psychickém stavu běženci jsou?
„Nikomu bych to nepřál. Děti, dospělí i staří lidé jsou na tom zle. Přišli o všechno.“
A jak prožívají ženy skutečnost, že doma nechaly jejich partnery, manžele, otce, bratry či syny?
„Těžce. Nemohou se s nimi spojit, ani přes internet. Mě je to osobně velmi líto – vidím jejich pláč, jejich smutek, vidím, čím si musely projít. Jen s tím, co měly na sobě. Nemají nic, ani oblečení, ani peníze. My se snažíme oslovovat sponzory, aby darovali oblečení, jídlo. Je to velmi těžké.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
