Romští uprchlíci z Ukrajiny, kteří nesplňují zadaná kritéria, mohou mít v ČR problém s vyřízením víz

KACPU, Praha Vysočany|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Před sídlem Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) ve Vysočanech bylo ve velkém stanu 30 lidí. Na místě matkám s dětmi pomáhali Romové z Česka a dobrovolníci.

„Přihlásilo se spousta lidí a pomáhají skvěle, např. Dana Hrušková. Snažíme se momentálně zjistit, kam chtějí uprchlíky umístit. Následně kontaktujeme romské krajské koordinátory a pokud jsou propojeni s neziskovými organizacemi, žádáme, jestli by mohli s těmito lidmi dále pracovat a dát nám zpětnou vazbu o tom, jak to funguje a že je o ně postaráno.”

Paní Ivano, před budovou KACPU ve Vysočanech jsou dva stany, ve kterých jsou ubytováni Romové. Proč?

„Uvádí se důvod, že jsou na čekací listině nebo v ověřování, zda-li mají jen ukrajinský nebo i maďarský pas. A za druhé, musí mít nejdříve přislíbené ubytování, aby dostali vízum a mohli jít dál.”

Následně je hasiči převezou do konkrétního ubytování. Je problém ubytovat romské rodiny?

„Ano, je. Myslím, že se tím nikdo netají. Málo se ale třeba ví, že se nejedná jen početné skupiny. Teď je tu třeba jedna maminka se dvěma dětmi, další se třemi. A ty nemusí být spolu pohromadě,” říká dobrovolnice Ivana, která na místě pomáhá romským uprchlíkům z Ukrajiny, např. S tlumočením z romštiny do češtiny.

Potíže s dvojím občanstvím

KACPU, Praha Vysočany|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

O současné situaci v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině n aPraze 9 ve Vysočanech dále s Martinem Kavkou, tiskovým mluvčím Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy:

„Podle našich informací čeká v KACPU Vysočany několik desítek Romů.”

Ve stanech jsem viděla jen Romy, Ukrajince z majority ale ne.

„Stany jsou připraveny pro všechny, nejenom pro Romy. Stany jjsou primárně určené pro velké skupiny, které mají specifické požadavky.”

„Aby někdo mohl dostat vízum, musí mít adresu v ČR, ke které se vízum bude vázat. Pokud žadatel adresu nemá, tzn., že nemá ubytování, nemůže projít procesem schvalování víz uvnitř budovy. Tedy, buď si sežene ubytování sám, má-li možnost, anebo počká, dokud neseženeme ubytování my. A je-li uvnitř v čekárně obsazeno, jsou k dispozici venkovní stany. Tam mohou lidé počkat, dokud jim neseženeme ubytování.”

„Problém je v tom, že romské skupiny mají specifické požadavky. A proto čekají déle, než ostatní. Stejné je to třeba s vozíčkáři, nebo s lidmi, kteří mají domácí mazlíčky. Vždycky musíme respektovat možnosti ubytovatele. Romové chtějí být spolu, ve velké skupině.”

Co to znamená ve velké skupině spolu?

„Třeba třicet lidí pohromadě, několik rodin. Takže my sháníme ubytování pro třicet lidí, což je v tuto chvíli v Praze prakticky nemožné, protože tady jsme už kapacitu vyčerpali.”

Pane Kavko, vyhrazují se majitelé výslovně proti ubytování Romů?

„Nevylučuji, že se to může stát.”

Vzniklé potíže se řeší individuálně

KACPU, Praha Vysočany|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Problém s nacházením ubytování pro romské uprchlíky přiznalo v úterý po jednání krizového štábu i vedení Prahy. Primátor Zdeněk Hřib nehovořil přímo o Romech, ale o skupinách uprchlíků se specifickými potřebami. Ubytovatelé uprchlíků zjišťují, zda se nejedná o Romy. Více Martin Kavka:

„Pokud se ubytovatel zeptá, jestli nejde o Romy, my mu to samozřejmě řekneme. Dalším problémem je to, že romské rodiny jsou namíchané – někdo z nich má třeba dvojí občanství, ukrajinské a maďarské. A v tu chvíli nemá nárok na vízum, na to mají nárok jenom Ukrajinci. Pak už je to rozdělování rodiny, individuální problém, který musíme řešit.”

Problém dvojího občanství se ale netýká jen romských uprchlíků, řeší se to i s Ukrajinci z majority?

„Ale v úplně minimálním množství. A samozřejmě, pokud má Ukrajinec dvojí občanství, vízum nedostane. To je stejné.”

„Problém je, že když romská skupina přijde do KACPU, někteří z nich nemají ani doklady. A tím je to prověřování zdlouhavější. Zatímco když přijde majoritní Ukrajinec, má doklady v pořádku. Policie jen proveří, že nemá dvojí občanství a je to.”

Lidé, kteří přijdou, mají výlučně ukrajinské občanství a nemají žádnou adresu, na které by se mohli ubytovat, jsou odkázáni na vás. Poté, co jim ubytování najdete, získají vízum a převezou se do konkrétního ubytování.

„Přesně tak. Aniž bych to myslel jakkoliv zle, oni (romské skupiny) mají specifické požadavky, stejně jako třeba invalidé. Pro ně je také těžké najít ubytování.”

Přijde mi, jako kdyby to, že jsem Romka, handikep k ubytování byl.

„Nejsem schopen posoudit, dle jakých kritérií si ubyvatelé vybírají. To není otázka na nás, na hasiče.”

Mohou zůstat, ale bez uprchlického víza nemají žádné speciální výhody

KACPU, Praha Vysočany|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Pane Kavko, co se stane s uprchlíky z Ukrajiny, kteří mají dvojí občanství? Většinou ukrajinsko-slovenské nebo ukrajinsko-maďarské. Bude jim poskytnuta akutní péče a budou odesláni zpět na Slovensko nebo do Maďarska?

„Ano, tak by to mělo být. Musí se vrátit do země, ve které mají občanství. Nemohou žádat o uprchlické vízum. Anebo tady samozřejmě mohou pobývat – Slovák i Maďar může být v České republice jak dlouho chce, ale nedostanou víza, nedostanou dávky a nemají nárok na uprchlické ubytování.”

V budově KACPU je dětský koutek. Mohou si tam jít ukrajinské děti romského původu hrát?

„Nemohou, stejně jako každý, kdo nemá povolení vstoupit do prostor KACPU. Tam může vstoupit jen ten, kdo má nárok na vízum a může absolvovat kolečko cizinecká policie až zdravotní pojištění. Dětský koutek je pro děti na cca 20 až 30 minut, než si matka vyplní papíry a dostane víza. Je tam proto, aby nemusela tuto agendu vyřizovat s dítětem. Není to dětský koutek, ve kterém by si děti mohly hrát třeba dva dny.”

Určitě je tu ale skupina Romů, kteří všechny tyto podmínky splňují.

„Pokud mají ukrajinské občanství, pasy, jde o menší skupinu, která nepotřebuje ubytování, či ho už třeba má, nebo je to menší skupina, které jsme schopni sehnat ubytovaní a oni mohou projít celou procedurou vyřizování, tak samozřejmě dovnitř mohou.”