Rozum je silnější než sekera – i takové rčení obsahuje Rómsko-slovenský frazeologický slovník

Při sestavování Rómsko-slovenského frazeologického slovníku vycházela Martina Horňáková z literárních děl v romštině, z předchozích prací dalších romistů, ale i z vlastního výzkumu, který prováděla převážně na východním Slovensku. Na výzkum vzpomíná následovně:

„Ze začátku to bylo hodně těžké. Člověk potřebuje nějaký kontext, aby se mu z mysli vynořil nějaký frazém, anebo potřebuje navodit situaci. Já jsem si po čase vytvořila takový dotazník, kde jsem měla okruhy na základě nějakých témat, jako třeba rodina, části těla, nebo vyjadřování úcty. Byly to takové různé kategorie, které jsme spolu procházeli. Anebo jsem se ptala na znalost už zjištěných slovních spojení, která jsem našla právě v povídkách, jiné literatuře a slovnících. A potom jsme se víc zaměřili na to, co ty lidi oslovilo, co si pamatovali a povídali jsme si o tom. Mluvili jsme o jazyku, co se u nich říká, co říkali jejich prarodiče a oni už to nepoužívají, která slovíčka a slovní spojení se vytrácejí a naopak co vymyslela nejmladší generace nového. To jsme porovnávali a mluvili o tom.“

Některé fráze se týkají pláče.

„Potvrdilo se mi, že se pořád říká Rovel sar brišind – Pláče jako déšť, když někdo usedavě a velmi žalostně pláče. A takové synonymní spojení je Rovel sar paňi – Pláče jako voda. A také se mi líbilo přirovnání O apsa sar mirikle – Slzy jako korále, to se mi zdálo poetické.“

Častým námětem je úcta.

„Úcta se romsky řekne paťiv, ale toto slovíčko má velmi široké sémantické pole, znamená i čest, spravedlnost a má další významy. Potvrdilo se, že se říká Paťiv des, paťiv chudes – Úctu dáš, úctu získáš. A tato myšlenka se potom objevovala i v dalších výrocích, v podstatě že to, co člověk prokazuje tomu druhému, to se mu vrací.“

Práce na slovníku trvala dlouho.

„Dalo by se říct, že taková první myšlenka, že nám chybí frazeologický slovník a že by bylo dobré ho sestavit, přišla, když jsem psala diplomovou práci v roce 2009. Dělala jsem výzkum v Košicích, což je moje rodné město na východě Slovenska. Začala jsem s povídkami. A když jsem potom diplomovou práci obhájila, tak z toho vyplynulo, že by bylo dobré víc zkoumat řeč rodilých mluvčí v nějaké rozsáhlejší oblasti. Pomalu jsem získávala víc a víc výrazů a trvalo to asi deset let, než jsem se dostala až k publikování slovníku. Publikovala ho Nadácia Dobrá romská víla Kesaj, která má sídlo v Košicích.“

Za Rómsko-slovenský frazeologický slovník získala Martina Horňáková vloni na Slovensku cenu Roma Spirit v kategorii Čin roku.