Marcela|hezký večer přeji všem ,
Na téma co chci ještě zažít ? Těžko říci, hrozně moc si přeji a prála bych si jít za svým snem.
Ale spousta lidí , mě od toho dost odrazují. Jsem od malička po zánětech mozku s narušenou
motorikou. Prostě mi to jde všechno pomalu. A co se týče práce , tak i když jsem vyučena pomocná kuchařka , a jako pečovatelka.
Tak mám pořád smůlu. Spousta zaměstnavatelů chce praxi v oboru , školní praxe je nezajímá.
Chtějí noční směny , které vykonávat nemohu. Nemohu dělat ani u rotačních strojů.
Ale i když jsem na tom zdravotně takhle , že mám narušenou motoriku. Tak se snažím hrát
na klavír. Proto co bych chtěla je jít si za svým snem. Živit se hudbou.
Mám své oblíbené klavíristy Jiřího a Petra Maláskovi , a Richarda Claydermana .
Mojí oblíbenou skladbou je Balada pro Adélku, A tak bych chtěla být něco jako oni. Živit se hudbou,
a tím si jít za svým snem.
¨- prostě živit se hudbou. Když už mě díky mému zdravotnímu postižení, žádný zaměstnavetel
v oboru pečovatel nebo pomocná kuchařka nechce.
S přáním hezkého večera
přeje posluchačka Marcela z Děčína
INKA|
Vážený pane Borku, občas se při této relaci dokážu vypsat z toho, co nabudíte vašimi tématy. Po trápení v poslední práci jsem se dlouze vzpamatovávala z křivd, které se mi staly. Pomohla mi až výtvarná činnost, díky níž jsem se jako amatérka/samouk snad dopracovala ke slušným výsledkům. Díky nátlaku přátel jsem se odhodlala k výstavám svých obrázků. Zažila jsem tzv. ZLATO ŽITÍ. Bohužel, pandemie zhatila všechny nasmlouvané výstavy pro r. 2020 a 2021. Přála bych si proto, abych se mohla dožít alespoň jediné výstavy, kdy bych mohla pocítit všechno to dojetí, radost a projevené city mých příznivců....
Alena|Hezký večer všem. Když už jste vzpomněl to dnešní výročí, musím říct, že jsem se dostala na to místo po "dvojčatech" před pěti lety, takže vím, jak to tam vypadá. Byl to tak zvláštní pocit, zvláštní ticho kolem, jak do těch otvorů padá voda, sem tam u nějakého jména na okraji položená květina, nikdy jsem nic podobného nezažila, místo je naprosto vyjímečné.
Heda|Pořád,pořád mám povinnosti.Ale chci zažít a věřím,že zažiji normální pohodové týdny klidného,laskavého,bezstarotného bloumání naší krajinou. Stačit mi bude chodník mezi poli a loukami,oběd v hospůdce a nocleh kdekoliv. S láskou.
Základ už mám :-)
Krásný večer všem.
Dana|Dobrý večer Vám, Borku a taky všem posluchačům. Já se Vám přiznám, že už nechci zažít nic takového, co by se nějak vymykalo běžnému dni a hned Vám řeknu proč. Asi před dvěma lety tu bylo nějaké podobné téma a já napsala, že už jsem si splnila téměř všechno, co jsem si kdy předsevzala, hlavně to, že jsem chtěla vidět Sochu Svobody, jedině co jsem nezažila, je seskok padákem. No a to jsem si pěkně naběhla, neteř si to tu nedopatřením přečetla. Když se rodina před Vánocemi nějak podezřele divně usmívala, jako že mají vynikající dárek, nenapadlo mne, odkud vítr vane. Až nějak se prořekli, co chystají, tak jsem to zavčas zarazila a opravdu v mém věku NECHCI zažít seskok padákem (to jen kdyby si to náhodou zas přečetla), chci opravdu zemřít přirozeným způsobem, protože se bojím výšky a určitě by mi bylo v tom letadle tak zle, že bych nemohla ven. Já jsem už jen ráda, že ještě můžu na kole, že můžu autem, že mi slouží nohy a jsem relativně zdravá a proto jsem spokojená tady na zemi. Přeju všem dobrou noc.
Helena|Mily Borku, je zajimave, ze Vase dnesni tema pripadlo na den, ktery mi pred dvaceti lety velmi zmenil zivot, takze tema a den spolu hodne souvisi. Chci jeste zazit obycejne stesti, tak jak o tom zpiva Jana Chladkova. Na prvni dojem ci poslech Jany pisnicka zni trochu kycovite a obycejne, ale kdyz se nad tim clovek zamysli, tak nejkrasnejsi veci v zivote jsou opravdu jenom obycejne a male momenty, ktere nas vetsinou zasahnou na cely zivot. Protoze takove stesti, o jakem krasne Jana zpiva, nechodi kolem a nikdo je nerozdava, je to skoro jako kdyby clovek nasel starodavny poklad. Tak ja si preji ten poklad najit anebo aby me konecne nasel ten, kdo na me nekde ceka. Tak se totiz krasne kdysi v tomto poradu vyjadril pan Jaromir (fanfarovy, to se mi na nem moc libi), bylo to po te, co jsem uz neco podobneho do linky psala. Jestli me pan Jaromir slysi, dekuju mu mockrat, protoze mi to docela pomaha, ta predstava a ta nadeje v ni. Preji vsem krasny vecer s tim, co si prejeme a at se nam to vsem vyplni.
Helena J.|Krásný pozdrav účastníkům "Noční linky" Já věřím, že se splní má představa a říkám si "Věř a neboj se" Prodat byt, dům, zahradu, pole. Koupit si obytný automobil, s navigací a cestovní solárním napaječem pro PC. Pro 1+1+pes+kapesní atlas hub+kapesní atlas bylinky.Bude to poslední dovolená před...........Jen věřit a nebát se.
Marcela|hezký večer přeji všem ,
Na téma co chci ještě zažít ? Těžko říci, hrozně moc si přeji a prála bych si jít za svým snem.
Ale spousta lidí , mě od toho dost odrazují. Jsem od malička po zánětech mozku s narušenou
motorikou. Prostě mi to jde všechno pomalu. A co se týče práce , tak i když jsem vyučena pomocná kuchařka , a jako pečovatelka. Tak mám pořád smůlu. Spousta zaměstnavatelů chce
praxi v oboru , školní praxe je nezajímá. Chtějí noční směny , které vykonávat nemohu. Nemohu dělat ani u rotačních strojů.
Ale i když jsem na tom zdravotně takhle , že mám narušenou motoriku. Tak se snažím hrát
na klavír. Proto co bych chtěla je jít si za svým snem. Živit se hudbou.
Mám své oblíbené klavíristy Jiřího a Petra Maláskovi , a Richarda Claydermana . Mojí oblíbenou skladbou je Balada pro Adélku, A tak bych chtěla být něco jako oni. Živit se hudbou,
a tím si jít za svým snem.
¨- prostě živit se hudbou. Když už mě díky mému zdravotnímu postižení, žádný zaměstnavetel
v oboru pečovatel nebo pomocná kuchařka nechce.
S přáním hezkého večera
přeje posluchačka Marcela z Děčína