Martina|No jéjej... Po padesátce jsem teprve začala žít a objevovat svět. Po vylítnuti dcer z hnízda mi zůstaly prázdné dlaně. Chvilku z toho byly deprese a smutek ze zavřené kapitoly rodičovského života. Když se jedny dveře zavřou, otvírají se další, stačí jen do nich zvědavě nakouknout. Takže se na starý kolena učím hrát na ukulele, kytaru, maluji obrazy, fotím, skládám básně a přivoněla jsem k vůní dřeva. Pořídila dláta, motorovou pilu, občas nějaký kurz.... Do 200let mam co dělat. Jen ten den se mi zdá moc krátký... Tak ať se nám všem dobře daří, jsme zdrávi a máme pro co žít. Martina
Karolina|Zdravím všechny posluchače Noční linky ,pana moderátora obzvlášť,je příjemné,že se vrátil.
Mírně po 50 jsem se podvolila svému příteli,že se konečně naučím plavat,důvěřovala jsem mu,že se s ním neutopím a šlo to,trochu plavu.Většinou po 12 - 15 tempech hledám pevné dno,ale jak to kdysi nešlo vůbec tak jsem spokojená.Samozřejmě čekám na otevření bazénů a těším se ,že jednou přeplavu pětadvacítku....
Se svou vnučkou jsme se pustily do studování a učení se šachům,ona začala chodit do kroužku a na turnaje a mne doučovala.Jsem docela se sebou spokojená.S ní už jsem i remizovala...Co bych ještě(krom jiného) chtěla?Zůčastnit se turnaje s Davidem Navarou.Zdraví Karolina.
Frantisek svaricek|Nekdo taky rekl,ucit se,ucit se,ucit se,snad Lenin,nebo Stalin.Kdyz vam to nepude,tak je tady dalsi citat,nejlepsi pohled je na pracujiciho cloveka.
Alena|Přeju hezký večer Vám, Borku a taky všem posluchačům. Já už bych se ani nechtěla učit nic, řekla bych, že už všechno umím (směju se!) Ale celý život jsem chtěla umět hrát na klavír, pro mne je to naprosto úchvatné pozorovat, jak klavíristce běhají prsty po klavíru. Bohužel, absolutně se nemůžu naučit noty, vůbec tomu nerozumím, mám hudební sluch, umím i zpívat, ale noty jsou pro mne nepřekonatelný problém. A to můj bratr je muzikant, umí na pět nástrojů, jedna jeho dcera taky umí na čtyři nástroje a druhá na klavír. Klavír mimochodem máme i doma. Takže v mých téměř sedmdesáti už to fakt nedoženu. Těším se na ostatní příběhy.
Frantisek svaricek|Dobry vecer p.Borku a posl.N.L.Pane Borku,planoval jsem taky to zkusit na rogalu,ale po padu z leseni me to rychle opustilo.Ale jsem pripraveny se jeste naucit neco noveho a hlavne uzitecneho pro svou pracu a zabavu.Uz celkem dobre ovladam strecinkove hole,chcle,ale semtam se me pletou pod nohama.Taky se obcas koukam po invalidnim el. skutru,a hlavne se divam jak se to ovlada,libi se me to.V posledni dobe dostavam od mladsich kluku radu abych se naucil skakat do truhle (rakve),tak rikam hosi tose budu muset hodne dlouho ucit,vzdyt me je teprve 79 roku.Jeste jednou vsechny zdravi FRANTISEK ze ZIDLOCHOVIC.
Helena|Krásnou jasnou noc, tu si přeji každý večer, koupila jsem si dalekohled pro sledování souhvězdní ,ještě jsem nic neviděla, nebe je stále nejasné, mraky a souhvězdí v mlze. Obyvatelé Yakatánu věřili, bude li Slunce v měsíci (červenec,srpen ,září)v tomto souhvězdí,sestupuje k Zemi , hvězdy jsou jasné a nejkrásnější i padající hvězdy mají třpyt, jas, jasný rukopis , a kolorit zařizuje Bůh.Je krásné léto.
Markéta |Zdravím , já bych se chtěla naučit plavat a lyžovat.Celý život koukám z povzdálí jak to moji blízcí umí a tiše závidím.Své děti jsem vedla ke sportu od mala,,aby nedopadly jako já.Tak snad se mi ještě povede najít trpělivého trenéra.Pěkný večer všem.Markéta
