Stíhačky nad Libinou. Při největší letecké bitvě na Moravě se zřítily tři letouny
Do konce druhé světové války chybělo něco přes půl roku a nad střední Moravou se schylovalo k největší letecké bitvě nad naším územím. Bylo to v neděli, 17. prosince 1944, kdy se nad Libinou střetl bombardovací svaz s německými stíhačkami. Dva spojenecké Liberátory a jedna německá stíhačka se za několik okamžiků zřítily k zemi kousek od obce.
Bombardéry letěly z Itálie přes území střední Moravy zaútočit na rafinerie syntetického benzínu v dnešním Polsku. Plánovači útoku nepředpokládali, že by se setkali s větším odporem německé luftwaffe, takže se ani příliš neřešilo, že se díky špatnému počasí zpozdil stíhací doprovod bombardovacího svazu.
Němci však o letadlech dobře věděli a nad Hanou si na ně počkali. Mezi Olomoucí, Prostějovem a Přerovem došlo k prvnímu útoku a k několika sestřelům. Další dva Liberátory pak stíhačky FW 190 a M109 sestřelily právě v oblasti Libiny.
První z letounů s označením 38 dostal zásah do křídla a spadl nedaleko lesní křižovatky silnic do Libiny, Václavova a Mladoňova. Ještě před pádem se posádce letounu podařilo těžce poškodit útočící Messerschmitt 109 a jeho pilot, poručík Kraft, musel vyskočit s padákem. Letoun rovněž dopadl nedaleko Libiny a byl objeven až po roce 2000.
Při pádu bombardér odhodil několik pum, které spadly v tzv. Farském lese a krátery jsou zde dodnes znatelné. Celá posádka Liberátoru, čítající 11 mužů, při havárii zahynula.
Na pomníku válečných obětí jsou i jména Američanů
Druhý bombardér 24 J, který je v historických materiálech zaznamenán pod přezdívkou „Little Joe“, napadla rovněž palbou německá stíhačka. Po několika zásazích došlo k prostřelení kabiny, přičemž zahynuli oba piloti a navigátor. Neřízený a těžce poškozený letoun se poté zřítil u lesa nedaleko osady Václavov, kousek od Libiny.
Třem příslušníkům posádky se podařilo vyskočit s pomocí padáků a zachránit si život. Libina v té době patřila k velkým obcím s téměř výhradně německým obyvatelstvem. Letci tedy byli zakrátko zajati místní domobranou a odesláni do zajateckých táborů.
Těla mrtvých letců byla pochována na hřbitově ve Václavově, druhé posádky pak v Libině. Po válce byla těla exhumována a odvezena na centrální hřbitov do francouzských Mét, částečně i na národní hřbitov v Arlingtonu.
Přímo v Libině připomíná sestřelené letce pomník padlých. Mimo příslušníků domácího odboje a obyvatel, kteří padli v řadách Československého armádního sboru, zde najdeme i jména amerických obětí války. Dokonce i za minulého režimu se zde v čase výročí zastavovala delegace z amerického velvyslanectví, která si připomínala jejich hrdinství.
Po opravě je dnes pomník umístěn na prostranství vedle místní knihovny a místní o něj s pietou pečují. Místa pádu letadel jsou dnes už neznatelná. Přesto se zde občas objeví letečtí nadšenci a připomínají si největší leteckou operaci druhé světové války u nás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Armáda chce využít know-how zkušených vojáků. Pokračovat ve službě by mohli i v důchodovém věku
-
Zdražujete? Nenakupujeme. Obchodníci v Chorvatsku přišli kvůli bojkotu asi o polovinu tržeb
-
Slovenský premiér Fico odmítl výzvu k rezignaci. Vláda podle něj neplánuje vystoupení z EU
-
Hamás vydal v rámci dohody o příměří další čtyři rukojmí. Izrael výměnou propustil 200 Palestinců