Střemošice 12.4. 2008

První písemné zprávy o obci pocházejí z roku 1559 a její historie byla vždy vázána na majitele panství. Nejprve byla majetkem panství v Nových Hradech a v roce 1654 se Střemošice stávají majetkem panství Trojanovice. V roce 1706 je odkázána tato obec premonstránskému řádu v Olomouci. Později jsou Střemošice podřízeny panství v Hrochově Týnci a v r.1824 se stal jejich majitelem Jan Prokop - rytíř z Lichenvaldu. Střemošice, ke kterým patří ještě osada Bílý Kůň, leží na úpatí svahu terénního zlomu "Střemošická stráň" což jim dodává specifický vzhled a tento terénní zlom je chrání před severními větry. Územní část "Střemošická stráň" je chráněná krajinná oblast s vzácnou florou. Na nejvyšším bodu stráně stojí tříboký hranol "Poklona", odkud je překrásný výhled směrem k Českomoravské Vysočině. Jeden z nejviditelnějších monumentů našeho kraje, trojboký barokní sloup Nejsvětější trojice z první poloviny 18. století, zvaný Poklona, leží v centrální části Střemošické stráně v nadmořské výšce 445 metrů. Je odtud zcela ojedinělý pohled na Novohradsko, Prosečsko, Skutečsko, Lužsko a Železné hory. Proto je Poklona oblíbeným výletním místem turistických výletů a zastávek. Na místě samém bylo údajně za středověku popraviště. Odkud snad lze odvozovat i název Poklona. Samotná stavba barokního sloupu je vysoká 8 metrů a neobsahuje žádné dutiny. Je zcela vyplněna zdivem a na vrcholu ozdobena barokními pískovcovými sochami andílků a "božím okem". K jejímu vzniku se váže řada pověstí a legend. Podle jedné ji dali vystavět na paměť tragické události, kdy se z vysoké skály, na níž stojí, zřítil svatební kočár, jedoucí do kostela na Chlumku z nedalekých Řepníků přes Střemošice, a nevěsta i ženich zahynuli, když se splašení koně lekli oslavných dělbuchů, které na jejich uvítání přichystali Střemošičtí. Podle druhé pověsti novomanželé (nějací Hejdarovi z Řepníků) nezahynuli a za svou záchranu nechali postavit nad nebezpečnou zatáčkou tento monument jako "boží prst". Poklona leží v chráněném území, které je mimořádně cennou lokalitou na druhohorním mořském zlomu, který se táhne od Leštiny a Libeciny přes Střemošickou stráň s Poklonou až k Jenišovicím a Vraclavi a který dodnes připomíná dávné mořské útesy. Samotný geologický zlom je tvořen drolivými slínovcovými a jílovcovými (opukovými) horninami, v jejichž erozním pásu rostou u nás velmi vzácné druhy rostlin (např. orchideje vstavač nachový nebo střevičník pantoflíček aj.). V roce 1990 byla Střemošická stráň o rozloze přes 47 hektarů vyhlášena přírodní památkou a patří k nejvzácnějším botanickým lokalitám v Čechách. Byl tu zaznamenán výskyt 270 druhů vyšších rostlin. Střemošice a Bílý Kůň leží mimo hlavní silniční tahy a lokalita je vyhledávána turisty a chalupáři. S okolním světem spojuje obec pouze autobusová linka. Do obce přijíždí pojízdný obchod, protože ten kamenný je zavřený. I mladí dojíždějí za vzděláním do okolních obcí a měst, stejně jako ostatní za prací. Jediným místem, kde se místní scházejí je hostinec. Obyvatelé Střemošic trochu naříkají na to, že pro všechno musejí dojet autem do města. Přesto ale Střemošice zůstávají oázou klidu a pohody a místem, kde si člověk odpočine a zapomene na všední starosti a problémy. Sobota 12.4. po 12 hodině.