Studenti stavitelství zachraňují středověký hrad. Jejich učitel nechtěl, aby dělali semestrální práci do šuplíku
Kulturní památka a zchátralý hrad Opálka na Klatovsku dostává druhou šanci – a to i díky studentkám a studentům stavitelství Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU). Z jejich školních projektů se stanou konkrétní plány na opravu střech i fasád, které využije sama majitelka. Podporu mají i od památkářů.
„Nechtěli jsme, aby studenti odevzdávali semestrální práce splňující jen školní zadání. Postavili jsme je proto před reálné problémy, navíc stupňované nároky na památkovou ochranu,“ řekl Jan Kubát, vyučující na FAV ZČU, který svým studentům stavitelství zadal úkol navrhnout rekonstrukci vybraných budov poplužního dvoru areálu Opálka. Čtyři studentky se tak zaměřily na renovaci střechy seníku nad pivovarskými sklepy z 19. století, další skupina navrhla zastřešení obytné budovy. Poslední ze studentů provedl stavebně-historický průzkum, klíčový pro plánování oprav.
Zapojení studentů do reálné praxe není na FAV ZČU novinkou. Projekt Opálka je ale v tomto ohledu výjimečný – rozsahem, náročností i dlouhodobým výhledem. „Vidět na vlastní oči zničenou budovu, procházet ji a následně připravit plnohodnotný projekt byl pro mě úžasný zážitek. Těším se, až začneme dohlížet na realizaci střechy. Půjde o moji první památkově chráněnou stavbu,“ řekla studentka 4. ročníku Hana Houzarová.
Nejde přitom jen o cvičení – výstupy studentů se stanou podkladem pro opravy a majitelku hradu Marcelu Radlingerovou. „Na každou opravu krovu, fasády či výměnu oken potřebujeme projekt, který musí památkový ústav schválit. V nekvalitním projektu je možné utopit obrovské částky, které na Opálce zoufale chybí. Plzeňští studenti nám ušetřili peníze a díky nim máme profesionálně zpracované podklady pro jednání s úřady,“ řekla. Cílem je obnovit areál tak, aby co nejvěrněji ukazoval život v minulosti – bez elektřiny, tekoucí vody a soudobého komfortu.
Výběr památky vznikl ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Opálka zvítězila i díky tomu, že nabízí pestrý soubor zachovalých historických staveb: od obytných budov přes kovárnu a renesanční pivovar až po sady, rybníky a mlýny. „Studenti nejsou při práci tolik tlačeni časem a jinými projekty jako je v praxi běžné. Opálka je pro ně prioritou, věnují se jí naplno a výsledky jejich práce jsou ve velmi dobré kvalitě. Budu rád, když se zapojí i do dalších projektů,“ řekl Michal Konáš z plzeňského pracoviště NPÚ.
Společnou práci plánují studující a majitelka minimálně na další dva roky a postupně se zapojí i další studentky a studenti stavitelství na FAV ZČU. Přesný rozpočet na opravy zatím známý není, studující ale v první fázi zpracovali projekty na opravy za řádově 100 tisíc korun. Na samotné opravy chce majitelka získat peníze formou sbírek, grantů a pomoci by měla i dobrovolnická práce. S opravami by se mohlo začít už na podzim letošního roku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
