Šumavské Volary se pyšní titulem Dřevěné srdce Evropy. Jedno takové najdete na místní cyklostezce
Volary jsou malé městečko na Šumavě, které nejenže má ve svém znaku čtyři vzrostlé smrky, ale i v jeho centru stojí řada historických roubenek ze smrkového dřeva, které jsou kvůli ojedinělému architektonickému stylu památkově chráněné. A ze dřeva dodnes v městečku vzniká spousta zajímavých artefaktů. Třeba Dřevěné srdce Evropy.
Ve středověku byly Volary osídleny komunitou alpských horalů, kteří do městečka přinesli svou architekturu, tedy mohutné roubené domy s výrazně plochou střechou. Dodnes jich celá řada ve Volarech stojí. A na tuhle tradici se snaží navázat i současní obyvatelé.
„My se snažíme představovat Volary jako dřevěné srdce Evropy,“ říká s poukazem na historii ředitel místního Kulturně informačního centra Jaroslav Pulkrábek. „Proto nás napadlo, že na vyvýšenině na kraji města postavíme plastiku dřevěného srdce, skrz které bude průhled na Volary,“ vysvětluje. Plastiku srdce navrhl řezbář Tomáš Indra. Doplnily ji dvě lavičky ve tvaru historických bicyklů, protože kolem vede jedna ze šumavských cyklostezek.
Dalším novodobým dílem ze dřeva je lavička Karla Čapka před kostelem na volarském náměstí. Jejím autorem je Jan Ambrož a zdobí ji vyřezané dřeváky a houby. „Karel Čapek navštívil Volary v září 1925,“ uvádí Jaroslav Pulkrábek. „A ty atributy, které tu jsou na lavičce, odkazují na spisovatelovy postřehy a poznámky, na to, co viděl a později popsal v knížce Obrázky z domova,“ dodává.
Dřevěné artefakty, nejenom ty zmíněné, ale třeba i novou vyhlídkovou plošinu na vrchu Kamenáč nebo naopak historickou roubenku, ve které sídlí muzeum, můžete ve Volarech snadno obejít pěšky nebo objet na kole či autem. Stačí se podívat na mapu, naplánovat si výlet a vyrazit.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
