Svátky jara ve znamení líhnutí kuřat. Proč je někdy více kohoutů a jindy slepiček?
Proč se někdy vylíhne více kohoutů a jindy zase více mladých slepiček, to se ještě nikomu nepodařilo rozluštit. Neví to ani předseda chovatelů ze Svinčan na Pardubicku Josef Blažek.
Staří chovatelé sice tvrdili, že když je vejce špičaté, bývá z toho kohout a z kulatého kuřice. Ale podle pana Blažka to tak není. „Značil jsem si to a není to pravda. Vloni jsem líhnul první várku a měl jsem sedmdesát procent kohoutů. Za deset dní byla další várka a vylíhlo se pro změnu sedmdesát procent slepiček.“
I starší líheň prokáže dobrou službu
Pokud chcete kuřátka, nemusíte mít svoje hejno s kohoutem. Můžete si vajíčka sehnat i od jiného chovatele. Ale pozor, vejce určená k líhnutí musí být čerstvá, nesmí být starší 14 dnů. Jinak líhnivost klesá nebo úplně zanikne.
Chovatel Josef Blažek má několik líhní a dolíheň. Chovu drůbeže se věnuje už čtyřicet let. Vysvětluje, jak celý proces probíhá: „Vejce jsou v líhni 21 dní. Poslední tři dny už by se nemělo s vejci hýbat. Když se kuřátka začnou líhnout, tak je to takové nečisté, všude je chmýří. To se dostává na ventilátor a topná tělesa. Proto používám starou kulatou líheň Biosku, která je plechová a plastová. Tam ten ventilátor není, líp se to udržuje. I tato starší líheň mi vyhovuje a výsledky jsou dobré.“
Samozřejmě existují moderní líhně s ventilátorem a přesnou teplotou. Podle chovatele Blažka se ale tyto líhně hůře udržují.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
