Svatou vodu u Cakova na Olomoucku odedávna udržovali obyvatelé nedaleké samoty
V místech, kde Haná začíná stoupat do vrcholků Zábřežské vrchoviny, leží vesnička Cakov. Jméno této obce je známé v širokém dalekém okolí i díky zdejší posvátné studánce nazývané Svatá voda. Studánka leží mimo samotnou obec. Z Cakova k ní vede úzká silnička do kopce k osadě Nové Dvory.
Dříve byl velký problém Svatou vodu bez pomoci místních najít, nedávno však na cestě ke studánce přibyly nové ukazatele, a tak se dá předpokládat, že žádný z příchozích poutníků již nezabloudí.
Studánka se nachází v údolíčku hned za zahradou domů na samotě zvané rovněž Svatá Voda. Stačí sejít na dno malé roklinky, na plácek, jemuž vévodí zděná kaplička a pod ní studánka, z níž vyvěrá chuťově trochu nahořklá, přesto však docela osvěžující voda.
Pramen zde prýští od nepaměti a místní lidé připisovali vodě odjakživa zázračnou moc. Kaplička byla vybudována v roce 1909. Postaral se o to prapředek nynějších majitelů stavení stojícího nedaleko studánky. Díky nim Svatá voda nikdy nebyla zdevastovaná, jako jiné prameny v okolí. Stále se o ni totiž starali a zajišťovali nejnutnější údržbu pramene.
Vznik Svaté vody provázejí legendy
Ke Svaté vodě se váže hned několik pověstí. Jedna z nich vypráví, že v dobách třicetileté války tam lidé zakopali poklad z náměšťského kostela. V místě, kde se tak stalo, zanedlouho vytryskl pramen křišťálové vody, který měl zázračné léčivé účinky. Později byl posvěcen a začaly se k němu konat pravidelné pouti. Poklad prý vystupuje na povrch země jen jednou ročně, a to o půlnoci na Velký pátek.
Podobná legenda, která byla dokonce zaznamenána v archivních kronikách, říká, že pramen vytryskl už mnohem dříve – v dobách husitských válek. Tehdy jedno děvče spatřilo ležet na louce v trávě zlatý kalich. Když jej nadzvedlo, země se rozestoupila a vytryskl z ní gejzír vody. Dívka běžela povědět o tom zázraku na faru v Senici a už na druhý den se vydal kněz s farníky k zázračnému prameni. Zlatý kalich byl posvěcen a uložen v kostele v Senici. Pramen pak dostal jméno Svatá voda a spolu s pojmenováním také náležitou úctu lidí z okolí.
Nejstarší legenda o cakovské Svaté vodě však pochází už z dob apoštolů Cyrila a Metoděje. Podle ní se tehdy usadil na tomto místě starý poustevník a zbudoval zde malou kapličku. Protože v okolních lesích žili v té době přírodní pohanští polobohové, Fauni, snažil se poustevník přivést tyto bytosti na křesťanskou víru. Podařilo se mu to pouze u jednoho z nich, který mu nějakou dobu sloužil, ale protože ho jeho druhové neustále pokoušeli, neodolal a jednoho dne spolu s nimi kapličku podkopal. Ta se propadla do země i s poustevníkem. Říká se, že od těch dob se v čase letního slunovratu ozývá z podzemí vzdálený hluboký hlas zvonů.
U studánky najdete galerii pod širým nebem
Faktem je, že místní lidé měli pramen v hluboké úctě. Zdejší voda prý měla pomáhat zvláště při očních chorobách. I proto zde byla postavena malá kaplička, ke které se k ní konají pravidelné poutě, vždy v srpnu na svátek Panny Marie. Procesí sem přicházejí z několika okolních obcí a farností.
Dnes je v kapličce u Svaté vody socha Panny Marie a kopie Pražského Jezulátka. U studánky nechybí erární hrnek, takže se můžete klidně napít. A když už se osvěžíte, můžete si kolem pramene prohlédnout zajímavou galerii ve volné přírodě.
Na stromech totiž visí obrazy zdejšího malíře Františka Stratila. Ten se narodil v roce 1934 v Nových Dvorech a celý svůj život se amatérsky věnoval malbě. Za galerii si zvolil právě okolí Svaté vody a jeho obrazy zde visí dodnes, i když jejich autor v roce 2005 opustil tento svět navždy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zdražujete? Nenakupujeme. Obchodníci v Chorvatsku přišli kvůli bojkotu asi o polovinu tržeb
-
Hrozí české firmě na ruském seznamu hackerský útok? ‚Rizika pomsty jsme si vědomi,‘ říká její šéf
-
Bez detailů, ale s urážkami. Slovenští politici nevysvětlili, co přinesla jejich cesta do Moskvy
-
ONLINE: Kyjev odmítl obvinění z kybernetického útoku. Podle Fica šlo o pokus zlikvidovat vládu