Svět s obavami sleduje postup Rusů na Krymu. Dělají velkou chybu, tvrdí USA a hrozí sankcemi
Situace na Ukrajině znepokojuje západní politiky. Většina z nich vyzývá Rusko ke zdrženlivosti a ke stažení svých vojáků z krymské oblasti. Nejhlasitější reakce přicházejí ze Spojených států. Americký ministr zahraničí John Kerry prohlásil, že Rusku hrozí za jeho kroky vážné následky.
„My i naši spojenci můžeme Rusko ekonomicky izolovat. Můžeme přerušit obchody s Moskvou. Můžeme zmrazit účty, zakázat víza. Hodnota rublu už teď výrazně klesá. Rusko dělá velkou chybu,“ prohlásil šéf americké diplomacie John Kerry v rozhovoru pro televizi CBS. Pohyb ruských vojsk na Krymu označil za akt války.
Severoatlantická aliance zase upozorňuje, že ruská aktivita na Krymu může ohrozit evropský mír. „Rusko musí ukončit své vojenské akce a hrozby,“ prohlásil dnes generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Rasmussen zdůraznil, že NATO považuje Ukrajinu za partnerskou zemi. Velvyslanci členských zemí se proto podle něj musí poradit o důsledcích ruských kroků pro vztah mezi aliancí a Moskvou. Rusko podle Rasmusena musí respektovat právo Ukrajinců svobodně si určit svou budoucnost. Kyjev by naopak měl ochránit práva menšin na svém území.
Na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti v New Yorku označil ukrajinský velvyslanec při OSN Jurij Serhijev postup Ruska za agresi.
„Tato akce Ruska je aktem agrese proti ukrajinském státu. Je hrubým porušením mezinárodního práva. Je vážnou hrozbou pro suverenitu a územní celistvost naší země a mír a stabilitu v celém regionu,“ prohlásil Serhijev.
S tím, co ukrajinský velvyslanec pojmenoval, souhlasí řada zemí. Spojené státy navrhly vyslat na Ukrajinu mezinárodní pozorovatele pod hlavičkou OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
S ruským prezidentem si v noci telefonoval americký prezident Barack Obama. Státníci spolu mluvili hodinu a půl. Obama upozornil Putina, že Moskva porušuje mezinárodní právo tím, že ruští vojáci opustili základnu v Sevastopolu a rozmisťují se na Krymu. Varoval ho také před možnými následky ruské intervence. Pro Moskvu to podle Obamy může znamenat mezinárodní izolaci. Vyzval proto Putina, aby vojáky stáhl zpět.
Rusko argumentuje, že chce chránit životy a zdraví svých občanů a rusky mluvících obyvatel na Ukrajině a bojí se provokací ukrajinských nacionalistů.
Situace na Ukrajině západní politiky silně znepokojuje. Většina z nich vyzývá Moskvu ke zdrženlivosti a ke stažení ruských vojáků z krymské oblasti.
Do Kyjeva dnes přiletěl britský ministr zahraničí Willam Hague. Ten volal šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi a řekl mu, že postup Ruska představuje potenciálně smrtící hrozbu pro nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny.
Kyjev už požádal Británii a Spojené státy, aby prosadily dodržování dohod s Ruskem a pomohly zachovat územní jednotu Ukrajiny.
Ve své rétorice směrem k Ukrajině přiostřila také Francie. Šéf tamní diplomacie Lorent Fabius pohrozil Moskvě, že pokud odstartuje vojenskou intervenci na Ukrajině, ostatní země jí odpoví.
Francie a Británie zároveň pozastavily přípravy na summit skupiny G8, který se uskuteční v červnu v ruském Soči. K podobnému kroku už dříve kvůli krizi na Ukrajině přistoupily také Spojené státy a Kanada.
Za velmi nebezpečnou označil situaci na Ukrajině německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a zároveň vyzval Rusy, aby přestali svými aktivitami narušovat ukrajinskou suverenitu.
Možná až překvapivě potichu zatím reaguje na situaci na Ukrajině její sousední stát - Slovensko. Tamější vláda zatím jen vyjádřila znepokojení nad ukrajinským vývojem a opatrně odmítla jakoukoli invazi cizích armád.
K situaci na Krymu se vyjádřila už i Čína. Odsoudila ruské vojenské aktivity a vyzvala k politickému řešení situace.
V Bruselu o situaci jednají velvyslanci členských zemí Severoatlantické aliance. Kvůli krizi se zítra sejdou také ministři zahraničí členských zemí Evropské unie.
