Trpík 10.2.2008

Trpík je nejmenší samosprávnou obcí regionu 8 km jižně od Lanškrouna a rozkládá se podél drobného pravobřežního přítoku Lukovského potoka. První zmínka Trpíku (Tirpings) pochází z donační listiny Václava II. z roku 1304, jíž věnoval celé Lanškrounsko zbraslavskému klášteru. Jak půdorysné uspořádání této lánové vsi, tak i ryze německý původ jejího jména, nasvědčují že byla v průběhu středověké kolonizace kraje založena německými kolonisty. Počet obyvatel se v Trpíku na konci 19. a v první polovině 20. století pohyboval kolem tří stovek. Po poválečném odsunu obyvatel této německé obce byl Trpík dosídlen z vnitrozemí. Počet nových usedlíků ale nedosáhl někdejšího počtu. Až v této době, roku 1950, byla provedena elektrifikace obce. Dnes má Trpík 69 obyvatel žijících ve 24 číslech popisných. Těžká léta nastala pro obyvatele Trpíku po smrti Václava III. roku 1306. V nastalém zmatku po olomoucké královraždě posledního Přemyslovce a následujících letech slabé královské moci byly osady v okolí Lanškrouna a Lanšperka pleněny některými šlechtici. Situace se příliš nezměnila ani za vlády "krále cizince". I sám Jan Lucemburský si totiž ve finanční nouzi často vypomáhal na úkor zbraslavských řeholníků. Zdejší klášterní panství jednoduše cisterciákům několikrát odňal a zastavil je svým věřitelům. Navíc jeho časté nepřítomnosti v království opět využívali okolní šlechtici, kteří pustošili zdejší kraj. Naposledy se král Jan zmocnil zdejšího zbraslavského statku v roce 1335. Již následujícího roku jej cisterciákům sice vrátil, avšak vynutil si za to částku 1600 zlatých. Snad právě v této době odtrhl od Lanškrounska vesničky Trpík a sousední Kozínohu (dnešní Květnou) a svěřil je do zástavy Ottovi z Tannenfeldu. Zbraslavský klášter je získal teprve roku 1350, kdy Karel IV. nařídil jejich navrácení. Už roku 1372 tak držel obě jmenované vesnice Jindřich z Brandýsa, sídlící na Libchavě, od něhož toho roku vykoupil rychtář v Trpíku dědičnou svobodnou rychtu. K té patřilo podle Jindřichovy listiny, tzv. hamfeštu dosti velké příslušenství - čtyři svobodné a osm poplatných prutů rolí s osmi poplatnými ženci, les, mlýn se třemi pruty polností, svobodná krčma a vlastní váha. Svobodný rychtář měl k dispozici své řemeslníky jako byl řezník, pekař, švec, krejčí nebo kovář a nadto mu také náležela třetina ze všech jím uložených pokut. Mezi historické památky v obci patří barokní kaple sv. Anny z roku 1763, kamenný kříž z doby kolem roku 1770 a dvě usedlosti (čp. 1 a čp. 59), jež jsou dokladem původní historické zástavby. Mezi spolky, které v minulosti působily v obci, lze uvést spolek dobrovolných hasičů (Feuerwehverein), založený roku 1888. Život se ale v Trpíku rozhodně nezastavil. Obec vlastní samoobsluhu, kterou provozuje pan Milan Hradecký a v ní se místní pravidelně scházejí na "táčky". Opravili také kulturní dům, kde se chystají otevřít obecní hospůdku. Do Trpíku se dá přijet i vlakem a vystoupit na nové vlakové zastávce a po chodníku dojít až do Trpíku. V posledních letech se také obnovují některé tradice, jako je stavění májí a poutě. Neděle 10.2. po 12 hodině.