V dětském domově jsem měla možnost vrátit se do dětských let a užívat si bezstarostnost, říká operní pěvkyně Bohumila Sommerová
Před 27 lety se kvůli nepříznivé životní situaci dostala na vlastní žádost do dětského domova, kde si jedna z vychovatelek všimla jejího hudebního nadání a začala Bohumilu Sommerovou v jejím snu podporovat. I díky tomu se po studijích na konzervatoři vydala na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě a později nastoupila do operního sboru v Divadle J.K.Tyla v Plzni, kde dnes působí externě. V současné době se věnuje především sólové dráze.
“Mě dětský domov velmi ovlivnil. Přišla jsem do něj ve dvanácti letech. Začala tím moje nová životní etapa, která mi dala možnost se vzdělávat, učit se, vnímat život jako dítě. Zatímco doma jsem musela strašně rychle dospět, v domově jsem měla možnost vrátit se do dětských let a užívat si bezstarostnost,” vypráví o svém dětství operní pěvkyně Bohumila Sommerová.
Co ji před 27 lety donutilo řešit rodinné problémy útěkem z domova?
“My jsme nebyli doma spokojení. Kdyby to takhle řeklo každé dítě, asi by doma nikdo nebyl – ale my jsme vyrůstali s otcem a došlo k situaci, která pro nás děti nebyla dobrá. Jeden čas jsme byli u jeho maminky, naší babičky, ale táta si nás chtěl vzít k sobě. Těsně před Vánoci. Jenže my jsme věděli, co nás u něj čeká, takže jsme to zavrhli. Respektivě hlavně já. Přesvědčila jsem Mira, abychom utekli. Nechtěli jsme se vrátit domů.”
V plzeňském dětském domově Domino brzy rozpoznali, že Bohumila a její o rok mladší bratr Miro mají hudební talent. Vedle toho, že pravidelně docházeli do sboru, který v Dominu vedla teta Blanka, poslali nadané sourozence i na základní uměleckou školu.
“Během školy jsme chodívali do sboru Mariella, kde se zjistilo, že umím zpívat a že bych se tomu mohla věnovat. Se sborem jsme měli spoustu akcí, chodila jsem i do lidušky, takže jsem se nakonec rozhodla, že se zpěvem chci živit, i když se muselo studovat.”
“Moje kroky vedly na konzervatoř v Plzni a potom do Bratislavy na Vysokou školu múzických umění. Do klasiky jsem se právě zamilovala na studijích v Bratislavě. Když jsem začínala zpívat, měla jsem strašně ráda muzikály a hudbu Lucie Bílé. Ale v Bratislavě jsem měla možnost chodit hodně do divadla, kde jsem se zamilovala do ženských rolí.”
Po studijích působila v menších rolích v Divadle J.K.Tyla v Plzni, kde je její bratr Miro Bartoš dodnes sólistou s povinností sboru. A i když by jednou ráda získala roli Mařenky v Prodané nevěstě, prozatím se věnuje sólové dráze a s divadlem spolupracuje externě.
“Objevila jsem se jako postava kuchtíka v Prodané nevěstě, což byla úprava pro děti v Plzni. A potom ve Žvanivym slimejšovy, kde jsem hrála opičku. Měli jsme s tím úspěch. Pak se to přestalo hrát, jenže byla taková poptávka, že se to zase vrátilo k nastudování.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.