V kokořínských lesích u Liběchova můžete obdivovat i umění. Monumentální sochy Václava Levého

Podle Andrey Vítové je na Liběchově nejzajímavější jeho poloha. „Je to místo, kde se potkávají různé tipy krajiny. Na jedné straně je tam možné obdivovat širokou řeku Labe a v jejím okolí prosluněné louky a jen o kousek dál můžete zabloudit do hlubokých lesů, které nabízejí zase úplně jinou atmosféru.“

A právě v lesích u Liběchova najdete nejen krásnou přírodu, ale i něco, co vás ohromí. Velkolepé dílo sochaře Václava Levého. Václav Levý žil v 19. století a do Liběchova přicestoval na pozvání tehdejšího zámeckého pána Antonína Fajta. Zajímavé na tom je, že původně nepřijel jako někdo, kdo by měl tvořit sochařská díla, ale jako kuchtík, který měl pomáhat v zámecké kuchyni.

„Cesta Václava Levého z kuchyně k sochám vedla přes zájem zámeckého pána, který se rozhodl, že ho nechá studovat sochařství. A i celá učená společnost, která za ním na zámek jezdila, brzy zjistila, že nejde o obyčejného kuchtíka, a všichni mu pak věnovali velkou pozornost a snažili se, aby dohnal to, co mu ve vzdělání chybělo, aby měl větší rozhled,“ vysvětluje Andrea Vítová.

Václav Levý pak začal tvořit v přírodním terénu pravděpodobně proto, že to souviselo s plány zámeckého pána, který chtěl v okolí Liběchova vytvořit romantický krajinný park. A k tomu patří i umělecká díla. Dalším vysvětlením může být, že si potřeboval vyzkoušet svůj teprve se rodící sochařský um a vybral si ten nejdostupnější vhodný materiál. Pískovcové skály.

Čertovy hlavy nebo řečtí bohové

Hlavními díly, která Václav Levý na Liběchovsku vytvořil, jsou obří Čertovy hlavy nad obcí Želízy a o kousek dál pak areál jeskyně Klácelky. Čertovy hlavy se tyčí na vršku vzdáleném jen pár metrů od silnice. Dřív byly zarostlé stromy, takže nebyly vlastně vůbec vidět. Nyní je ale jejich okolí vysekané, a tak je možné je vidět už při příjezdu do Želíz.

Čtěte také

Liběchovské knihovnici Andree Vítové se daří rozšiřovat řady registrovaných čtenářů, a to je v současnosti malý zázrak

„Jsou to dvě obří monumentální hlavy vytesané ve dvou sousedních pískovcových masivech. Vypadají jako zamračené tváře, snad proto se jim říká Čertovy hlavy. Ve skutečnosti ale nikdo neví, koho mají znázorňovat. Mohou to být tváře řeckých bohů, možná mytických siláků Herkula a Samsona. A možná jsou to podoby dvou občanů Liběchova, kterým se chtěl Levý tímto způsobem tak trochu pomstít,“ usmívá se liběchovská rodačka.

Pokud se návštěvníci vydají v okolních lesích po Okruhu Václava Levého, což je turisticky značená trasa, která měří přibližně 12 kilometrů, potkají cestou několik skalních soch nebo různých skalních útvarů. „Je to kaplička Máří Magdaleny, potom celý komplex skalních soch, který se jmenuje Harfenice, dále je to tak zvaný Had a dokonce také Sfinga, což je taková malá zajímavost. No a samozřejmě jeskyně Klácelka,“ vyjmenovává Andrea Vítová.

Jeskyně jako lesní pracovna učitele Klácela

Jeskyně Klácelka se nachází na protějším kopci, naproti Čertovým hlavám a je možné k ní od Čertových hlav dojít lesem, po nádherné pěšině, kolem které se otevírají hluboké skalní propasti. Klácelku vytvořil Václav Levý v polovině 40. let 19. století a pojmenoval ji podle svého mentora, učitele a filozofa Františka Matouše Klácela.

Andrea Vítová|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

„Když vstoupíte do areálu Klácelky, všimnete si nejprve tří velkých soch. Znázorňují Jana Žižku z Trocnova, Prokopa Holého a potom sedící mužskou postavu na trůně. Pravděpodobně je to Zdeněk Zásmucký, mytický vůdce blanických vojsk. Zajímavostí jsou dvě postavy trpaslíků, kteří na kovadlině kovají pro blanické rytíře zbraně,“ popisuje Andrea Vítová.

Vlastní Klácelka je jeskyně vyhloubená ve skále, která měla být Klácelovou lesní pracovnou. Skutečně tehdy obsahovala i kamenný mobiliář, byly v ní stůl a lavice. „Nejzajímavější je na ní pás nízkých reliéfů, které znázorňují různé zvířecí postavy. Jsou to zvířata oblečená do lidských šatů a mají charakterizovat různé lidské nepravosti. Takže tam najdete například marnivost v podobě vyparáděné žirafy, ustrašenost jako zajíce nebo tupou učenost jako osla, který nese kupku knih,“ zve k návštěvě pozoruhodné jeskyně liběchovská rodačka.

Co zajímavého je možné vidět přímo v samotném Liběchově a kde o sochaři Václavu Levém a jeho díle můžete zjistit víc, se dozvíte při poslechu celého pořadu.