Ve čtvrtek židé oslaví svůj nejveselejší svátek Purim
Ve čtvrtek budou židé oslavovat svůj nejveselejší svátek. Má název Purim a připomíná události ze 4. století před naším letopočtem, kdy chtěl zlý vezír Haman vyhubit všechny židy v Perské říši. Nejvhodnější den pro jejich vyvraždění určil pomocí metání losu, a proto je název svátku Purim odvozen od slova „losy“. Hamanovy úklady nakonec překazila krásná židovská dívka Ester, která se odvážila předstoupit před perského krále, zastala se svého lidu a král ji vyslyšel. A jak v českých poměrech slaví Purim členové židovské komunity Bejt Simcha?
Svátek Purim se slaví 14. dne židovského měsíce adaru, což letos v občanském kalendáři připadá na 5. března. S čím je Purim spojen, vysvětluje kantor židovské komunity Bejt Simcha Ivan Kohout.
„Je to den, kdy si připomínáme zázračnou záchranu židů v době panování perského krále Achašveroše a vítězství nad útlakem. S tímto dnem se pojí několik halachických povinností: věřící židé mají povinnost vyslechnout si předčítání svitku Ester, další povinností je opít se, a pak máme ještě povinnost matanot la-evjonim – dávání milodarů, a mišloach manot – zasílání potravinových dárků.“
A co se děje, když při předčítání biblické knihy Ester zazní jméno zlovolného Hamana, vysvětluje kantor Ivan Kohout:
„Tou osobou, která tehdy chtěla vyhladit židovský národ, byl Haman, a kdykoliv během té kantilace zazní Hamanovo jméno, tak je zvykem řehtat řehtačkami a dělat hluk, abychom tak smazali tu Hamanovu památku.“
Svátek Purim mají ve velké oblibě také děti, jak říká předseda komunity Bejt Simcha Michal Spevák.
„Samozřejmě se snažíme, aby tento svátek byl slaven především s dětmi, protože pro ty děti je to největší legrace. Bývá zvykem halit se do různých převleků, používat různé veselé nástroje a veselé oblečení a různé propriety tak, aby ten svátek byl nejen oslavou, ale i veselicí pro děti a nakonec i pro ty dospělé, když už mluvíme o té opilosti.“
Příběh o Hamanovi a statečné Ester se při svátku Purim připomíná i pomocí divadelní hry zvané Purimšpím, jak vysvětluje kantor Ivan Kohout.
„Ta hra se píše každý rok znova a každý rok je jiná a nějakým způsobem aktualizovaná. Ta hra a obecně slavení židovských svátků je, řekněme, i nástrojem, jak předávat historickou paměť a povědomí o dějinách našeho národa. Ten příběh o megilat Ester se podle tradice vyznačuje tím, že ani jednou nezmiňuje Boží jméno, nicméně intence toho textu je taková, že Bůh se za tím příběhem skrývá po celou dobu a nestále stojí za svým vyvoleným lidem a pečuje o něj.“
Jaké jídlo je se svátkem Purim tradičně spojeno, uvádí Olga Melzochová z komunity Bejt Simcha.
„Asi nejtypičtější jsou tzv. Hamantaschen, což jsou Hamanovy uši. Jsou to taštičky plněné většinou mákem.“
A jak dodává Michal Spevák, lidé z komunity Bejt Simcha budou letos Purim oslavovat v Praze a v Děčíně.
„Letos to budeme mít nadvakrát, protože jednak chceme dodržet liturgický rok, takže budeme slavit předepsaný termín, to znamená 5. března v našich prostorách, kde budeme mít takovou tu veselici pro děti, budeme tady patrně snažit pro ně udělat večer s nějakým workshopem na purimové téma. A potom taková větší, rozsáhlejší oslava proběhne v děčínské židovské obci, která je nám velmi blízká a mnoho našich členů jsou i členy tamní židovské náboženské obce, a tam pojedeme i s dětmi a budeme tam slavit. Máme tam připravené to purimové divadlo – Purimšpíl. Jak my z Bejt Simcha, tak i členové děčínské obce budeme společně oslavovat, sice ne v ten správný den, ale zase bych řekl z toho občanského hlediska v ten správnější den – v sobotu.“
Možná i tak se dá napravit postesknutí z jedné židovské písničky, ve které se zpívá „Proč není Purim dvakrát za rok?“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
