Velikonoční atmosféru můžete nasát při návštěvě Božího hrobu ve Votitích
Pokud chcete Velikonoce prožít nejen jako svátky jara, ale také jako čas duchovního rozjímání, vydejte se k významné velikonoční památce, která patří mezi nejstarší svého druhu v Čechách – ke kapli Božího hrobu ve středočeských Voticích. Stojí na bývalém františkánském hřbitově, jehož součástí je i votický hřbitov.
Kaple Božího hrobu ve Voticích je historicky cenná stavba. Výjimečná je zejména tím, že vznikla podle přesných nákresů a rozměrů pravé kaple Božího hrobu v Jeruzalémě.
V roce 1658 se Boží hrob ve Voticích rozhodla postavit Marie Františka z Vrtby, sestra hraběte Ferdinanda Františka z Vrtby, majitele votického panství. Aby byla kaple Božího hrobu co nejvěrnější, vyslala do Jeruzaléma dva františkány, Inocence Maryšku a Elevata Wienera. Jejich úkolem bylo přinést přesné nákresy Božího hrobu, aby se ve Voticích mohla postavit jeho replika.
Se stavbou se ale začalo až v roce 1685. Oba Františkáni pravděpodobně zažili skutečné dlouhé putování. O čtyři roky později, 13. dubna 1689, byla kaple vysvěcena. Je více než pravděpodobné, že se tak stalo v souvislosti s velikonočními svátky.
Kolem kaple Božího hrobu byla vystavěna také zeď s výklenky pro obrazy křížové cesty. Zbytky zdi jsou patrné dodnes. Marie Františka také ustanovila, že se bude každý rok na jaře sloužit mše za její dobrý počin. Do Votic tak k Božímu hrobu v době Velikonoce putovalo mnoho poutníků.
Kaple je podlouhlá stavba složená ze žulových kvádrů. V zadní části kaple je pak samotná hrobka. Symbolika prázdné hrobky připomíná biblický příběh zmrtvýchvstání Ježíše třetí den po jeho ukřižování, který se samotnými velikonočními svátky souvisí.
Vnitřek kaple byl bohatě vymalován freskami s tématem vzkříšení a zmrtvýchvstání Ježíše. Kvůli velké vlhkosti se ale v původním rozsahu nedochovaly. Přesto je možné zbytky fresek na zdech stále obdivovat, dnes dodávají celé kapli tajemnou atmosféru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Západ uvěřil ruskému mýtu, že jde o neporazitelnou a věčnou zemi, myslí si ukrajinistka Víchová
-
Na jihu Slovenska zemřelo pět lidí po srážce autobusu s rychlíkem z Prahy. Pasažéři vlaku jsou v pořádku
-
Odpuštěná červená karta, neuznaný gól a rekord Eura. Češi se po prohře s Tureckem zlobí na sudího Kovácse
-
‚Vyplouvaly kolem nás jak balonky.‘ Na Odře opět hynou ryby ve velkém, může za to zřejmě zlatá řasa