Vodní svět nedaleko obce Lesná na Tachovsku patří bobrům
Bobry vyhubili naši předkové už na přelomu 18. a 19. století kvůli jídlu a kožešině. V Evropě zůstaly původní populace jen na několika místech. Koncem 80. let se do západočeského pohraničí dostala rodinka bobrů z Německa a usadila se v rozpadlých ruinách panského dvora v okolí zaniklých rybníků.
A díky naučné stezce Vodní svět je tu dnes můžete i pozorovat. Stezku najdete nedaleko obce Lesná na Tachovsku uprostřed hustých lesů. Začíná na někdejším panském dvoře zvaném Na Kolmu. Usedlost s hájovnou zanikla po druhé světové válce, kdy ji spolu s okolním prostorem pohltilo neprostupné hraniční pásmo.
Po panském dvoře zbyly jen kamenné rozvaliny. Součástí tehdejšího panství byly i kamenné rybníčky na chov pstruhů. To vše by upadlo v zapomnění, nedostat se sem koncem 80. let skupinka bobrů. Ti si dokázali poničené hráze rybníčků opravit a přivést do nich znovu vodu. Vodní hladina přitom hraje v bobřím životě zásadní roli. Mimo jiné kryje vchod do bobřího doupěte – vodního hradu.
Naučná stezka Vodní svět vznikla v roce 2010 za spolupráce Lesů České republiky a Správy chráněné krajinné oblasti Český les. Její součástí je i dřevěná pozorovatelna, odkud lze bobry sledovat. Chce to ale trpělivost, bobři vylézají většinou až vpodvečer. A ti v Českém lese jsou stále ještě hodně plaší. Čekání na ně se ale vyplatí, jak dokládá i návštěvní kniha na lavici u pozorovatelny.
Bobře, stavíš to dobře
I když se samotných bobrů třeba nedočkáte, nezoufejte. Jejich činnost je tu patrná na každém kroku. Neustále se snaží zahrazovat i přítoky do původních rybníků. Dokonale vyspravili velký a dávno suchý rybník. Protrženou hráz vyztužili do oblouku. Kdejaký „inženýr“ vodních děl by se u nich mohl přiučit.
Dalším důkazem bobřího života jsou stromy pokácené bobřími ostrými zuby. Bobři jednak zpracovávají dřevo pro stavbu svých hrází a vodních hradů, v zimě jim slouží zejména jako potrava. V létě se klidně napasou trávy. Raději mají slabší a menší kmínky, ale těch tady v bujně přerostlém náletovém lese moc není. Jen pro představu. Patnáct centimetrů silný kmen dokáže bobr přehryzat do hodiny a půl.
Bobři se v posledních letech přirozeně vrací do krajiny. A to nejen v chráněných oblastech. Tam navíc příliš vítaní nejsou. Začínají totiž svou dřevorubeckou činností dělat vrásky třeba vodohospodářům, lesníkům nebo cestářům. To je ale jiná kapitola.
Seznámit se s přirozeným životem bobrů můžete v klidu, uprostřed krásné přírody Chráněné krajinné oblasti Český les, právě a jedině tady. Na naučné stezce Vodní svět, která je stále ještě hlavně bobřím světem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Západ uvěřil ruskému mýtu, že jde o neporazitelnou a věčnou zemi, myslí si ukrajinistka Víchová
-
Na jihu Slovenska zemřelo pět lidí po srážce autobusu s rychlíkem z Prahy. Pasažéři vlaku jsou v pořádku
-
Odpuštěná červená karta, neuznaný gól a rekord Eura. Češi se po prohře s Tureckem zlobí na sudího Kovácse
-
‚Vyplouvaly kolem nás jak balonky.‘ Na Odře opět hynou ryby ve velkém, může za to zřejmě zlatá řasa