Z Kohna se stal Kende. I tak ale židovská rodina přišla o firmy a většina členů zahynula v koncentračních táborech
Filip, Josef a Vilém Kohnovi byli židovští obchodníci působící na Pražské třídě, později v Prokišově ulici v Českých Budějovicích. V roce 1911 založili Jihočeskou továrnu na čištění peří, jejíž dvě pobočky pak do roku 1937 provozovali také ve Vídni a v Berlíně.
V září 1920 inicioval Vilém Kohn u pražské zemské správy politické změnu svého příjmení na Kende. Úřad mu po roce vyhověl a nové příjmení přešlo na jeho ženu Valérii, syna Viktora a poté i na ostatní členy rodiny.
Začátkem roku 1940 uplatnili nacisté na kendeovském majetku arizační zákony. Vnucenou správu jejich firmy vykonával českobudějovický továrník Gustav Stabernak, ale jen něco přes rok. Poté ji získali vídeňští obchodníci Aigner a Unterberger.
Většina Kendeových zahynula v koncentračních táborech. Jedním z přeživších byl Rudolf, hudební skladatel, který používal pro změnu pseudonym Bedřich Konša.
Kendeové roku 1924 zakoupili historizující vilu v českobudějovické Otakarově ulici, vloni vyhlášenou za památkově chráněný objekt.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Hromadné utracení všech koček na území Českých Budějovic v létě 1924 se stalo celonárodním skandálem
Kočičí aféru lze bezesporu považovat za největší skandál, k němuž došlo v historii Českých Budějovic. V červnu 1924 se mezi budějovickými kočkami začala šířit vzteklina.
-
V lese Krkáček na Táborsku se za druhé světové války skrývali odbojáři, vybudovali tu dva bunkry
Na severním Táborsku, při samé hranici Jihočeského a Středočeského kraje se kousek od městyse Borotína nachází les Krkáček a stejnojmenný vrchol vysoký 582 metrů.
-
Budějovická „Lannovka“ nemá s lanovkou nic společného. Nese jméno loďmistra a obchodníka Lanny
Místní název „Lannovka“ vyvolává v těch, kteří České Budějovice příliš neznají, otázku po ocelových lanech a zavěšených sedadlech. Obyvatelé a častí návštěvníci ale ví své.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
