Zámek v Třemešku vznikl v 16. století. Stavitelé dodnes střeží jeho hlavní vchod
Třemešek na Šumpersku v Olomouckém kraji je dnes osadou Dolních Studének. Tvoří ho jen hospodářský areál a pár dalších budov. A také zámek, který byl kdysi sídlem vrchnosti spravující blízké okolí. Dodnes se může chlubit renesančním jádrem s unikátním portálem a také hvězdářskou observatoří.
Osada Třemešek je patrně starší než zámek samotný. První zmínky o vsi spadají už do 14. století. Vypadá to, že v Třemešku stával od počátku jeho existence nějaký hrádek či tvrz. Držiteli obce byly menší zemanské rody, které musely někde sídlit.
K roku 1420 se výslovně uvádí svobodný dvůr. Za česko-uherských válek byl Třemešek veden jako pusté zboží a tehdy obec získali Tunklové z Brníčka a Zábřeha a připojili ji ke svému velkému zábřežskému panství. S ním pak sdílel Třemešek osudy až do roku 1527, kdy získal pustou ves Třemešek s dvorem Petr ze Žerotína a zřídil zde malé panství.
Roku 1559 koupil toto panství Petr Bukůvka z Bukůvky a na Červené Lhotě. Po něm zdědil Třemešek jeho syn Jan, humanisticky vzdělaný šlechtic a přesvědčený příznivec Českých bratří. Právě on postavil v 80. letech 16. století na místě, kde stávala někdejší gotická tvrz, rodové sídlo - renesanční zámek, který byl dokončen roku 1587.
Portál zdobí reliéfy majitelů zámku
Původní zámek měl jen jedno patro a byl krytý vysokou sedlovou střechou s dřevěnou věží. Součástí areálu byl dvůr, zámecký pivovar a pět starších rybníků. Přes všechny přestavby se dodnes dochovala část původní renesanční výzdoby.
K ní patří zejména portál hlavního vchodu. Obě svislé části zdobí renesanční reliéfy stavitelů zámku - Jana Bukůvky a jeho ženy Ester, rozené Syrakovské z Pěrkova. Zaujmou zejména dokonalým zpracováním renesančních šatů, které jsou vyobrazeny do posledního detailu, či rysy obličejů obou urozených manželů. Portál se považuje za skvost moravské a pravděpodobně i středoevropské renesance.
V zámku býval i internát
Zámek byl až do roku 1653 v rukou Bukůvků, od kterých jej získal velkolosinský pán Přemek III. ze Žerotína. Rodu sloužil Třemešek až do 18. století. Za jejich vlastnictví k němu přibyla mimo jiné prosklená věžička s dalekohledem anglické provenience, kterou si Josef Karel ze Žerotína přistavěl jako observatoř pro pozorování hvězd.
Od té doby se prostřídala řada majitelů, své zájmy zde měl i Baťa, který uvažoval o využití areálu pro stavbu továrny. Snahy ale přerušila válka a následný převrat roku 1848. Novým majitelem zámku se tak stal stát a různí uživatelé. Asi nejdéle zde sídlil internát. Naštěstí část historické podoby zámku se dochovala dodnes, a tak ji lze stále obdivovat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ŽIVĚ: Exkluzivní rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem
-
Zabýváme se verzí, že útok na katastr šel z Ukrajiny, řekl Fico. Naznačil i pomoc pracovníků zevnitř
-
Léta jsme zanedbávali investice do obrany Grónska, připouští Dánsko. Premiérka se chce sejít s Trumpem
-
Ve městě se špatně dýchá, kouř cítím i v bytě. Život v zasažených čtvrtích se zastavil, popisuje Čech v LA