Zdeněk Ingr - starožitník

V úzké postranní uličce mezi moderními nápisy obchodů jsou skryté staré dveře a vedle malý výklad se spoustou drobných skleniček, hrníčků, sošek, talířků či tabatěrek. Když otevřete dveře, zacinká typický zvonek, který známe snad jen z filmových obchůdků.

S cvikrem na nose zvedne oči od knihy muž, kterého okamžitě zařadíte do doby Jana Nerudy či vídeňských valčíků. Snad i ten krupařský krámek na Malé Straně je tomu jeho podobný. Starožitník Zdeněk Ingr.

Pro Zdeňka Ingra jsou všichni zákazníci dobrými známými. A tak prohrabujete-li se drobnostmi prvorepublikové bižuterie, nebo si koupíte židli, stolek, lampu, či skleničku, a nebo se přijdete jen podívat, vždy odejdete s pocitem, že na světě jsou místa pohody, klidu a dobré nálady.

Svou lidskost dává najevo nejen ve vztahu ke kupujícím. Před lety pomohl dětem, pro které je dnes víc rodič než jejich vlastní. Chlapce zachránil před možnou smrtí a děvče dodnes vychovává.