To, že obchod s chudobou nevadí státní správě, beru jako velkou ostudu naší země, říká kardiolog Jan Beneš, zakladatel Fondu dostupného bydlení

„Když jsem s touto myšlenkou začínal, šlo o průsečík dostupnosti ceny a dopravy. Z Prahy do Ústí je to hodina vlakem, tzn. o něco málo dál, než kdybych jezdil na druhý konec Prahy. Proto mi to přišlo jako dobrá volba,“ říká kardiolog Jan Beneš, jehož fond spolupracuje s dalšími nadacemi a neziskovými organizacemi.

„S manželkou vlastníme dva byty, plus další dva byty vlastní fond a dalších asi sedm bytů vlastní ostatní jednotlivci, nadace nebo neziskové organizace, které se ztotožňují s myšlenkou fondu. Jde o byty v Ústeckém kraji. Na začátku nám pomohl jeden pražské developer, který nám umožnil koupi prvních dvou bytů. V bytech jeho nadace nyní bydlí pět rodin.“

Beneš úzce spolupracuje s organizací Člověk v tísni, která má přehled o bytové situaci svých klientů. V Ústeckém kraji doporučuje Fondu dostupného bydlení jednotlivé rodiny.

„Ze začátku jsme řešili to, jak sloučit konkrétní nabídku s poptávkou. Dovolil jsem si oslovit Člověka v tísni s nadějí, že se na ně obrací lidé, kteří potřebují pomoct s hledáním bydlení. To se ukázalo jako správná myšlenka. Naše spolupráce funguje velice dobře. Člověk v tísni nám pomáhá s vytipováním vhodných nájemníků, kteří se v tuto chvíli stoprocentně rekrutují z jejich dlouhodobých klientů. Člověk v tísni nabízí těmto lidem perfektní podporu, věnuje se jim, ale nemá byty – ty zajišťujeme my.“

Rodiny s dluhy nebo exekucemi pana Beneše neodrazují:

„Klienti musí být motivovaní. Rozhodující je, jak moc byt potřebují a jak moc jsou ochotni spolupracovat. Nemusí být nutně bez dluhů, počítáme s exekucemi. Nevadí nám to, pakliže to přiznají a dohodneme se společně na řešení.“

V situaci, kdy jsou Romové na trhu s bydlením mnohdy diskriminováni a majitelé jim odmítají pronajímat své byty, není pro pana Beneše etnicita problém:

„Klíčová je kvalita spolupráce. Barva pleti nikdy nebyla a nikdy nebude žádným kritériem. Snažíme se, aby bydlení bylo jejich hlavním problémem, tedy aby nešlo o bydlení a třeba závislost na drogách. Vycházíme z předpokladu, že pokud společně vyřešíme problém s bydlením, budou tito lidé schopni normálně fungovat.“

Do fondu lze přispět i půjčkou

Po reportáži odvysílané v pořadu 168 hodin České televize se do spolupráce s Fondem dostupného bydlení zapojilo hned několik lidí.

„Příjemně mě překvapilo, kolik lidí bylo po reportáži ochotno fondu půjčit, a to i velmi vysoké sumy. Velkou výhodou fondu je, že umožňuje zapojit se nejenom finančním darem, ale také půjčkou. Fond je sice neziskový, ale byty, byť sociální, jsou stále nájemné. Fond proto bude vybírat finanční prostředky a bude moci půjčky vrátit. O půjčky fondu je proto překvapivě velký zájem. Podepsali jsme několik smluv, uvidíme, jestli peníze nakonec skutečně dorazí. Pokud ano, začneme realizovat nákup dalších bytů.“

Dlouhodobé pronájmy za férové ceny

Podle Jana Beneše nejde o krátkodobé pronájmy. Cílem projektu je rodinu stabilizovat tak, aby se v budoucnu byla schopna postavit na vlastní nohy.

„Do projektu vstupují lidé, kteří by jinak neměli šanci na bydlení dosáhnout. Nemají na kauci, mají exekuce a jsou nesolventní pro potenciální pronajímatele. Nepředpokládáme, že se jejich finanční situace stabilizuje během pár měsíců natolik, že budou schopni uspět na regulérním nájemním trhu s bydlením. Proto pokud je s nimi spolupráce dobrá, není naším zájmem je z bytů vyhazovat.“

Obchodníci s chudobou využívají sociální systém dávek na bydlení a profitují tak často z bezvýchodné situace sociálně slabých.

„Jde o jednu z velkých ostud naší země. Nikomu nevadí, že někdo nabízí vybydlený byt se štěnicemi a krysami někomu, kdo je v nouzi. A ještě má drzost za to chtít nehorázné sumy, které jsou mnohem vyšší než za normální, slušný byt. To, že to nevadí ani státní správě, beru jako velkou ostudu. Stát to dotuje štědrými dávkami a netváří se, že by mu to nějak vadilo, ani že by se s tím chystal účinně bojovat.“

Nájemné, které poskytují manželé Benešovi a Fond dostupného bydlení, je více než férové.

„V soukromých bytech, které vlastníme s manželkou, si můžeme nastavit nájemné, jaké chceme, tj. níže, než je tomu v dané lokalitě. V bytech, které patří fondu, musíme vycházet z ceny bytu, protože máme závazky vůči lidem, kteří nám na ně půjčili peníze. Nájmy jsou proto nastaveny tak, abychom z nich byli schopni půjčené peníze vrátit. Nicméně ve všech bytech, které pronajímáme, nastavujeme nájemné tak, aby bylo nižší, než je normativ v daném místě.“