Ze zimního řezu dřevin raději udělejte jarní, nespěchejte s ním
Zahrádkářský instruktor specializující se na ovocné dřeviny Josef Vačkář radí s jejich řezem počkat na čas rašení, kdy už do stromu proudí míza. Řezné rány se pak lépe hojí. Pokud není zbytí, v zimě je řez možný pouze u jádrovin.
Jestliže víte, že na jaře se k řezu stromů nedostanete, můžete provést zimní řez, ale ne u všech dřevin. „Doporučuji prořezávat hlavně jádrové ovoce, jabloně, hrušně, kdouloně, v žádném případě v zimě neřežte peckoviny,“ říká Josef Vačkář, předseda odborných instruktorů Územního sdružení Českého zahrádkářského svazu Plzeň-region. Řezem strom zbavte přerostlých, zahuštěných, nemocných, proschlých a zlámaných větví.
„Provedeme to tím nejjednodušším způsobem. Vysoké tvary starých stromů (polokmeny, vysokokmeny) zpravidla ošetřujeme motorovou pilou. Hodně zanedbané stromy se snažíme neřezat tzv. na krev a volíme sestupný řez. To znamená, že řez větve, kterou chceme odstranit, si rozložíme na několik let,“ vysvětluje zahrádkářský odborník. V zimě větší řezné rány ošetřete stromovým balzámem, štěpařským voskem nebo bílou latexovou barvou s přídavkem měďnatého přípravku.
Peckoviny zimní řez nesnáší
Na rozdíl od jádrovin, peckoviny se po zimním řezu špatně hojí. „Řezné rány u peckovin jsou často napadány houbovými patogeny, kteří mohou zapříčinit nekrózy pletiv a poškození dřeva. Nehojí se, vysychají, když přijdou mrazy, rostlinné pletivo popraská, což peckovinám ubližuje. Hrozí přítomnost klejotoků a napadení řezných ran dřevokaznými houbami.“
A jak s řezem okrasných keřů a stromů? „Druhy, které kvetou velmi brzy zjara, typickým příkladem je zlatice, řežeme až po odkvětu, v květnu a červnu,“ zdůrazňuje zahrádkářský instruktor Josef Vačkář. „Druhy, které kvetou později, v létě, můžeme řezat už brzy na jaře.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.