14 nejlepších českých desek roku 2012

13. leden 2013

Alvik, Zrní, Kieslowski, Kočko, Luno i Umakart. Rok 2012 přinesl řadu skvělých desek

Anděl, Vinyla, Apollo, Žebřík. Je až neuvěřitelné, kolik hudebních cen naše malá zemička a zdejší pidi hudební trh má. Když to trochu přeženu, tak skoro každý, kdo vydá nějakou desku, si díky tomu pro nějakou tu cenu přijde.
My v našem pořadu žádné ceny nevyhlašujeme, ale sestavili jsme svůj žebříček 14 nejlepších tuzemských desek, které na svět přišly v loňském roce. Náš přehled neberte dogmaticky, určitě byste sami našli něco, co tam přebývá a nebo naopak chybí. Desky uvádíme bez pořadí v abecedním pořadí.

Alvik – Your Name Here
Tři Češi z Prahy, Američanka usazená v Paříži, Nor žijící v Berlíně, Francouz zodpovědný za projekce…To jsou Alvik. I hudba Alviku nasává spíše zahraniční inspirace. Nové album Your Name Here se nese v lehkém odklonu od nu jazzu a rozložitějších kompozic, jedenáctka písní voní po soulu, r’n’b a je kořeněna citlivou porcí elektroniky. Jasným poznávacím znakem je vokál zpěvačky Anyi Stuart. Jen škoda, že vlivem rozlítanosti členů hraje Alvik tak málo, proto si kvartet jejich únorových koncertů rozhodně nenechte ujít.

Alvik - Your Name Here

Budoár staré dámy – Láva
Ještě před nedávnem to byla ze tří pětin dívčí kapela se zvláštní poetikou, pro kterou byly typické klidné pasáže střídané nařvanými refrény. Jenže Budoár staré dámy prošel za uplynulé čtyři roky výraznou rekonstrukcí. Frontmanka Marta Svobodová zůstala jediným ženským prvkem, v obsazení vůbec poprvé nenacházíme housle a vítaným osvěžením se stává Tomáš Doležal obsluhující dechový midikontroller. Co naštěstí zůstalo, je úžasný svět Marty Svobodové, která slova písní loví v sytých životních situacích, přijímá v SMS zprávách, nebo si je bere od blízkého básníka Petra Kováře. Láva, to je krásně barevné a v mnoha směrech překvapivé album!

Budoár staré dámy - Láva

Here - A Penny For Your Thoughts
V březnu vyšlo v naprostém utajení a bez jakéhokoliv proma deska vyškovské kapely Here s názvem A Penny For Your Thoughts. Album se objevilo v době, kdy kapela už pár let nefunguje, a žel bohu ani uvedená deska ji z letargie neprobrala. Z desky je znát, že kapela měla dost času na hraní si a piplání nejrůznějších detailů. Here se na A Penny For Your Thoughts vrací náladou i záměrně „plechovým“ zvukem do počátku 90. let. A není to vlastně špatné zjištění, že takové kapely u nás stále existují. Nebo spíš neexistují, ale aspoň točí desky...

Here A Penny For Your Thoughts


Kieslowski – Na nože
Rozhodně v našem přehledu nesmí chybět pražské duo Kieslowski. Kytara, klavír, kombinace ženského a mužského hlasu – vlastně to nejsou žádné čáry, přesto má hudba Kieslowski svoje neopakovatelné kouzlo. Jemná hudba na pomezí indie folku, country s příměsí elektroniky je přitom často v kontrastu s obsahem. V textech se řeší samota, alkohol (toho je tu nějak hodně), láska, rozpory mezi muži a ženami, andělé i studené zimy. Druhé album Kieslowski dokazuje, že i český folk může znít aktuálně a hravě se obejde bez klasických folkových „přírodně-láskových“ klišé.

kieslowski - Na nože

Kubatko – Krasohled
Krasohled elektronického projektu Kubatko je dalším albem, které si z roku 2012 budeme určitě pamatovat. Hlavní ideou Jakuba Holovského bylo udělat pestré album s krátkými, rozmanitými a zábavnými skladbami. Název Krasohled pak znamená barvy, které reprezentují hosté ale zároveň také určitou soudržnost ve tvarech, kterou tvoří jeho hudba. Na albu hostují Markéta Foukalová (Lanugo), Ondra Pečenka (Folk 3 Mail), Ondra Kopička (Eggnoise) nebo z minulého alba Vzduchoplavec osvědčení Zeuritia, David Volenec (Prince of Tenni)s a Šampon (Sporto). Kubatko i na tomto albu dokázal, že elektronika může mít duši a svou hudbou dokáže oslovit i lidi, kterým jinak při spojení „elektronická hudba“ naskakují pupínky.

02804398.jpeg


Květy – Bílé včely
Brněnské Květy patří mezi nejosobitější a také nejplodnější tuzemské kapely. Prakticky pro ně platí, že co rok, to nové album. Pro aktuální desku Bílé včely zvolili Květy trochu jiný přístup a se snahou o maximální soustředění natočili album v základní čtveřici, záměrně zcela bez hostů, s důrazem na syrovost a autentičnost. Na desce se v písních objevují těžko identifikovatelné, většinou elektronické zvuky, na čemž má zásadní podíl uznávaný zvukař Ondra Ježek. Květy, to je ale hlavně neobyčejný a fascinující svět Martina E. Kyšperského.

02771245.png

Lucie Redlová – Křižovatka
Třicítka je období, kdy člověka čekají nejrůznější životní křižovatky. Na spojnici cest se dostala i valašská písničkářka Lucie Redlová. Ta za doprovodu kapely Garde natočila dospělé album, které dokumentuje hudební posun Redlové jako autorky i interpretky směrem od folkového písničkářství k rockovým kořenům. Na albu Křižovatka se výrazně podepsal slavný americký zpěvák, muzikant a skladatel Tim Eriksen. Převážná část alba je výsledkem autorské spolupráce s textařkou Radkou Bzonkovou. Texty zachycují ženu v jejích různých polohách ve věku, kdy se láme z puberťačky v matku.

Lucie Redlová: Křižovatka

Luno – Zeroth
Druhou polovinu našeho výběru otevíráme s druhým albem pražského kvartetu Luno. Album Zeroth je v duchu psychedelického popu s roztodivnými zvuky a éterickým vokálem Emy Brabcové. Je to ve všech směrech dotažená byť posluchačsky poměrně obtížně stravitelná nahrávka. Hlavní pozornost na sebe strhává frontwoman, která je autorkou i valné většiny melodií a textů. Je trochu škoda, že Luno na čas pozastavují svou činnost, jelikož Ema Brabcová vyráží na zkušenou do světa. Doufám, že její toulky nebudou nějak extra dlouhé, Luno by českému hudebnímu rybníčku hodně chybělo.

Luno: Zeroth

O.G. and Odd Gifts
Pokud bych měl volit svůj objev roku 2012, určitě bych mezi adepty viděl O.G. and the Odd Gifts. Tím O.G. je kytarista a pozounista někdejších Eggnoise Ondra Galuška, kterého doplňují baskytarista Tomáš Otevřel a perkusista František Poborský. Za pomoci další více než desítky muzikantů dali dohromady různorodé album s přemýšlivými anglickými a ve dvou případech i českými texty. Album skýtá hafo aranžérských nápadů a udivuje lehkostí, s jakou O.G. and the Odd Gifts přebíhají mezi různými žánry. Zdá se, že díky O.G. and the Odd Gifts nebude ztráta Eggnoise tak tíživá.

O.G. and the Odd Gifts


Peter Lipa – 68
Do našeho přehledu 14 nejlepších alb roku 2012 se nám vešel i jeden slovenský zástupce. 68 jako věk a 68 jako připomínka osudného roku. To je poslední deska krále slovenského jazzu Petera Lipy. 68 je poctivé album, které dokonale ilustruje, v jak skvělé pěvecké kondici rodák z Prešova stále je. Navíc díky producentům Petera Lipy mladšího a L’ubora Priehradníka a chuti Petera Lipy experimentovat, přistupovat k hudbě z různých úhlů, získala dvanáctka písní současný zvuk. I díky tomu se deska ani rok po vydání neoposlouchá. Kolikrát jsem si při její poslechu říkal, jakou má Lipa smůlu, že se nenarodil v Anglii nebo v Americe. Byla by z něj hvězda světového formátu.

Peter Lipa: Lipa 68

Tomáš Kočko a Orchestr – Cestou na jih
S lidovou hudbou se dá pracovat různými způsoby. Jedním z nejinspirativnějších je přístup Tomáše Kočka & Orchestru, kteří na albu Cestou na jih dokázali, že není důvod se držet v intencích jednoho žánru a že když máte odvahu, dá se zvládnout hrát a spojit dohromady prakticky cokoliv. Dechovka, metal, cikánská melodika, dixieland, word music – to vše v nesmírně zábavném balení a s hostujícími Alicí Holubovou, Zuzanou Lapčíkovou nebo prvoligovými dechaři Jaromírem Hniličkou a Mojmírem Bártkem. Jen houšť takovýchto skvělých desek!

Tomáš Kočko & Orchestr: Cestou na jih

Umakart – Vlci u dveří
Titulem nejočekávanější album roku by mělo být ověnčeno dílo Vlci u dveří hvězdné sestavy Umakart. Však se na nástupce podařeného Manuálu čekalo předlouhých osm let. Přesto Umakart dokázal na novince navázat tam, kde na debutu skončil. Dostavila se tatáž melancholická atmosféra, určitá prostota a jednoduchost v aranžích a nemění se ani kvalita textů Jaromíra Švejdíka, kterého tentokráte ve dvou případech doplnil podobně naladěný Jan Těsnohlídek. Umakart je hvězdnou a přece spíše rodinnou kapelou, jejíž hlavní ambicí je -nemít žádnou ambici.

02764729.gif

Wrgha Powu Orchestra – Opopop
Wrgha Powu Orchestra jsou na české hudební scéně unikátem – dvanáctičlenné obsazení je nastaveno tak, aby odpovídalo uspořádání velkého symfoňáku. Hudbu na albu Opopop si představme jako most, který spojuje na jedné straně jazz a vážnou hudbu na straně druhé, a k tomu ještě cestou zakopneme o hip hop a elektroniku. Je to báječná fůze, kde se každou vteřinou něco děje. K mé radosti na Opopopu přibylo zpívaných písní, byť v textech nebývají většinou zakotvena nějaká hluboká sdělení, spíše se pracuje se zvukomalebností češtiny respektive slovenštiny. Na české jazzové scéně je stále živo a Wrgha Powu Orchestra jsou toho jasným důkazem.

wrgha POWU Orchestra: opoPOP

Zrní – Soundtrack ke konci světa
Dnes už víme, že konec světa se nekonal, jedna bublina tedy splaskla. Co ale doufám jen tak nepřejde je euforie z posledního alba kladenské kapely Zrní nazvaného Soundtrack ke konci světa. Zrní na novince dozrálo, kapela kolem talentovaného textaře a zpěváka Jana Ungera vydala album s geniálně vygradovanými písněmi i citlivými baladami. Ungerovy poetické texty odkazují na přírodu a berou si inspiraci z lidové slovesnosti, místy ovšem nezapřou až přílišnou doslovnost. Zrní se se svým Soundtrackem ke konci světa postaralo o jeden z největších pozitivních šoků loňského roku.

Zrní: Soundtrack ke konci světa

Pokud s naším výběrem souhlasíte, jsme rádi, že máme podobný vkus.
Pokud vám tam nějaké album chybělo, tak nám to napište na tomas.klement@rozhlas.cz

Pod čarou, aneb kdo se nevešel:
Karel Plíhal – Vzduchoprázdniny
Mňága a Žďorp – Dáreček
Boris Carloff – The Escapist
Karel Plíhal - Vzduchoprázdniny
Charlie Straight – Someone With A Slow Heartbeat
Dorota Barová – feat.
Calm Season – Mosaic Views
Justin Lavash – 25 Years
BraAgas – Fuerte
Katarína Knechtová – Tajomstvá
Sto zvířat - Hraju na klavír v bordelu
Radůza - Ocelový město
Jan Budař - Lehce probuzený
Jaromír Nohavica – Tak mě tu máš
Please the Trees - A Forest Affair
Pískomil se vrací - Pískomil se vrací
Hm… - Škytavka

Nejlepší alba roku 2009
http://www.rozhlas.cz/pardubice/neon/_zprava/668245
Nejlepší alba roku 2010:
http://www.rozhlas.cz/pardubice/neon/_zprava/828203
Nejlepší alba roku 2011:
http://www.rozhlas.cz/pardubice/neon/_zprava/992684

autor: Tomáš Klement
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.