Aktuální dění v Egyptě očima Jana Fingerlanda

Jak hodnotíte vývoj posledních hodin v Egyptě z pohledu tamních křesťanů?

Myslím si, že tamní křesťané mají smíšené pocity, protože určitě jako všichni ostatní Egypťané si přáli nějakou změnu, a to jak v materiálních podmínkách, ve kterých žijí, tak i v těch politických. Ovšem zároveň jsou si velmi dobře vědomi toho, že Husní Mubarak byl sekulární vládce, který velice tvrdě zakročoval proti terorismu, zejména proti islamistickému terorismu. A právě zhruba v posledních jednom nebo dvou letech se ten islamistický terorismus vůči křesťanům velice zostřil. Určitě mají posluchači v paměti třeba výbuch, který se odehrál v Alexandrii v první den tohoto roku, při kterém zemřelo asi dvacet šest lidí. Takže tohle všechno bylo tím minulým režimem potlačováno a nikdo přesně neví, co bude dál - jestli ta příští vláda bude stejně přísně postihovat islamismus, nebo nebude-li žádná dostatečně silná centrální vláda, jestli se v Egyptě nebude odehrávat něco podobného tomu, co vidíme třeba v Iráku, kde právě křesťané jsou možná vůbec nejčastější obětí terorismu.

Hodně se hovoří o nebezpečí, že na chaotické situaci vydělá Muslimské bratrstvo. Jaký je váš názor?

To je předmětem mnoha spekulací mnoha velice zasvěcených lidí a ty názory se liší tak diametrálně, jak to vůbec jde. Někdo tvrdí, že Muslimské bratrstvo je taková bohulibá parta lidí, která ráda vaří chudým polévky a provozuje nemocnice, jiní říkají, že je to zárodek něčeho, co by v tom Egyptě mohlo vytvořit takovou velikou Gazu, která je dnes pod nadvládou Hamásu, to znamená islamistické teroristické organizace. Já se domnívám, že momentálně Muslimské bratrstvo není tak relevantní silou. Ale protože nevíme, co se v Egyptě bude dít a protože egyptský politický systém byl zatím zvyklý na silnou centrální úlohu konkrétní vlády a ta nyní přestala existovat, čímž se otevírá prostor pro nárůst případného islamismu, třeba ne nutně extremismu, ale nesmíme zapomenout, že Muslimské bratrstvo je organizace, která má své kořeny právě jak v islamistickém terorismu, tak i v představách o zřízení islámského státu, to znamená státu, který by se řídil islámským náboženským právem. A to aspoň v tom tradičním pojetí předpokládá, že křesťané sice budou tolerováni, ale zároveň budou mít určité podřízené postavení.

Mohou evropské vlády nebo evropští křesťané v dané situaci nějak účinně pomoci?

Myslím si, že se v těch posledních dnech a týdnech projevilo, že západ (a to nejen EU, ale i USA) mají na celou věc relativně malý vliv a že dokonce celá řada egyptských demonstrantů se domnívala, že západ je tak trochu zradil, protože dlouho podporoval Husní Mubaraka, a to z důvodů, které už jsem uvedl – že se báli pustit ten Egypt na svobodu a dávali přednost tomu, že tam sice bude diktátor, ale vypočitatelný a z hlediska západu „slušný“, to znamená takový, který potírá terorismus, bojuje proti islamismu apod. A nyní ten západ včetně Evropské unie má velice omezené prostředky. Nicméně Egypt musí spolupracovat se západem a to i z ekonomických důvodů. A právě teď Egypt utrpěl veliké ekonomické ztráty a Evropa by se určitě měla nějakým způsobem snažit dát najevo komukoliv, kdo bude v Egyptě vládnout, že pozoruje také to, jak se daří koptům – egyptským křesťanům – kterých je tam deset, někdo říká i 15 nebo více procent, tzn. kolem deseti milionů. A že podle toho bude ladit svou politiku. A totéž do značné míry mohou dělat i individuální křesťané, samozřejmě v omezené míře, ale mohou dávat najevo, že jim záleží na tom, jak egyptští křesťané žijí.