Kunvald je kolébkou českých bratří
V roce 1457 byl v Kunvaldu založen první sbor Jednoty bratrské. Čeští bratři poté zažili mnohá pronásledování a v několika vlnách odcházeli do exilu. Dnes tuto pohnutou historii vypráví Naučná stezka Jednoty bratrské, která vede Kunvaldem i jeho malebným okolím.
Po husitských válkách vznikalo mnoho náboženských sekt, které pro věřící hledaly jediné cesty k Bohu. V Praze se utvořila skupina věřících, která vycházela z učení Petra Chelčického a shromažďovala se pod kazatelnou kališnického kněze a pražského arcibiskupa Jana Rokycany. Na jeho přímluvu u krále Jiřího bylo této skupině vykázáno místo na králově Litickém panství uprostřed lesů, ve vypálené a husitskými válkami zničené vsi Kunvaldu. Bratři si zde postavili dřevěný kostelík, kterému říkali Sbor, a položili základ nové církvi - Jednotě bratrské. Jejím prvním biskupem byl zvolen Matěj, syn sedláka z Kunvaldu.
Po smrti krále Jiřího v roce 1495 zakoupil Litické panství příznivec Jednoty bratrské - pan Vilém z Pernštejna. Později, když na trůn nastoupil král Ferdinand I. Habsburský, postavily se mu na odpor české stavy. Král odpor potlačil, nechal uzavřít Sbory a vypověděl Jednotu bratskou z královských měst. Vnuk Viléma z Pernštejna, Jaroslav z Pernštejna, vydal v roce 1541 list, kterým bratry ze svého panství vypověděl. A kostel v Kunvaldě uzavřel.
Domek Na Sboru
Lepší časy pro české bratry nastaly za vlády Rudolfa II., vypovězení bratři se vraceli zpět a obnovovali sbory. Ovšem po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byla Jednota bratrská znovu zakázána a ze země museli odejít všichni nekatoličtí vzdělanci. Mezi nimi byl i poslední biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský.
Dva roky před bitvou na Bílé hoře byl kostelík v Kunvaldě bratřími přestavěn na bratrskou školu. Po Bílé hoře byl používán jako škola katolická až do roku 1750, kdy byla vystavěna škola nová. Později byl domek prodán do soukromých rukou. V roce 1929 jej zakoupila Českobratrská církev evangelická a přebudovala jej na památník Jednoty bratrské.
Na podzim roku 2025 Domek Na Sboru odkoupil od církve Pardubický kraj, který připravuje jeho modernizaci a provoz muzea českého exilu.
Bratrská lípa srostla ze tří proutků
Od Domku Na Sboru vede Naučná stezka Jednoty bratrské, která vede po zajímavých místech Kunvaldu historicky spojených s působením českých bratří.
Jedním ze zastavení je Bratrská lípa, která podle pověsti měla vyrůst ze tří proutků, kterými si odcházející bratři škrabali rodnou hlínu před odchodem do exilu. Proutky zapustily kořeny, spojily se a rostly v jeden strom. Pověst také říká, že proutky měly symbolické pojmenování - láska, víra a naděje.
Dalším ze zastavení je Jordán, místo nad Kunvaldem, kde se křtili noví členové Jednoty bratské. A stezka pokračuje do Modlivého dolu, kde se bratři scházeli k modlitbám i ukrývali před pronásledovateli. Dodnes na příkrých stráních tohoto údolí rostou růže, které nelze přesadit. Pověst praví, že vyrostly ze slz odcházejících českých bratří.
V Kunvaldu není jen Naučná stezka Jednoty bratrské, prochází jím další turistické i naučné stezky, pro pěší i cyklisty. Ale protože je Kunvald považován za kolébku Jednoty bratrské a čeští bratři jsou díky pronásledování rozptýleni po celém světě, je návštěvnost tohoto kraje nezvykle mezinárodní.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
