Bazilika sv. Václava ve Staré Boleslavi odhalila po dlouhé rekonstrukci znovu svoji jedinečnost

Historie místa sahá až do období počátků české státnosti. Původní kostel sv. Kosmy a Damiána dal postavit sv. Václav. Kníže Břetislav ho rozšířil a postavil nad ním kostel sv. Václava, který biskup Šebíř v roce 1046 posvětil. V té době se jednalo o jeden z největších kostelů ve střední Evropě.

8 fotografií

Ačkoliv byl kostel později barokizován, jeho románská architektura z doby výstavby knížetem Břetislavem se v původních proporcích dochovala dodnes. Díky tomu je hlavní loď přes prostorná polokruhová okna krásně osvětlená především jižním a jihozápadní sluncem. A přirozená románská architektura vévodí i nad pozdějšími dílčími stavebními barokními úpravami.

Bazilika jako obrazárna

Bazilika byla dvakrát vydrancována. Za husitských válek a během třicetileté války. Při vstupu do zrenovované baziliky zaujme bělostná barva na zdech. Ačkoliv jde samozřejmě o nový nátěr, vychází z původních oprav kostela. Naši předci si takto vypomohli při jeho obnově po vydrancování. Poškozené stěny vybílili a celou baziliku pojali jako obrazárnu, zejména díky skvěle osvětlené horní části zdí.

Sluneční světlo tak nádherně osvětluje velké barokní obrazy, které jsou umístěné po celém obvodu hlavní lodě. Jedná se o tři cykly: první jsou výjevy ze života sv. Václava a českých dějin, druhý cyklus obrazů Kristova utrpení a třetím pak křížová cesta. Překrásný je i zrenovovaný pozlacený barokní oltář s obrazem sv. Václava od Karla Škréty. Jeden z nových prvků, kterými byla bazilika během rekonstrukce doplněna, najdete v jeho těsné blízkosti. Jedná se o oltář nový, který se stane novým srdcem presbytáře baziliky sv. Václava.

Původní hrob sv. Václava. Sarkofág získal po renovaci nádherný vzhled imitace růžového mramoru. V čele je malý kulatý relikviář sv. Václava|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Krypta sv. Kosmy a Damiána má posvátnou atmosféru

Pod presbytářem je vchod do krypty původního kostela sv. Kosmy a Damiána, kde se nachází první hrob sv. Václava. Těsně vedle něj jsou schody, které naznačují původní vchod do kostela a pietní místo, kde byl kníže Václav podle legendy v roce 935 zavražděn. Jeho bratr Boleslav dal Václavovy ostatky po třech letech přenést do svatovítské rotundy na Pražském hradě, kde byly pietně uloženy a kde odpočívají dodnes.

Vchod do krypty je přímo pod presbytářem|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Na původním hrobě sv. Václava ve Staré Boleslavi ale najdete alespoň jeho relikvii a cenné státnické symboly, například zmenšeninu svatováclavské koruny, státní znak v podobě Českého lva či sochu sv. Václava. Nejzásadnější jsou obnovené původní nápisy na sarkofágu, které upozorňují na to, že jde o první hrob sv. Václava mučedníka, vévody českých zemí.

Během náročné rekonstrukce byl obnoven i celý sarkofág, který získal novou mramorovou podobu. Přestože kvalitní červený mramor, odpovídající původní desce, nebylo možné pro renovaci získat, vznikla finální podoba sarkofágu díky akademickému malíři Miroslavu Slavíkovi, který mramor na sarkofág doslova dokreslil. Je k nerozeznání od původního pravého a vypadá fantasticky.

Původní hrob sv. Václava má četné významné symboly české státnosti|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Při návštěvě krypty upoutá velký obraz sv. Kosmy a Damiána – patronů staroboleslavské kolegiální kapituly založené knížetem Břetislavem, kteří byli ve Staré Boleslavi uctíváni už v dobách sv. Václava. Oba svatí bratři se ve Staré Boleslavi několikrát objevují v různých částech baziliky sv. Václava i ve vedlejší bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Ta je naopak místem mariánského kultu a v její klenotnici je uložené Palladium země české.