Běstvina 25.1. 2009

Běstvina je doslova tisíciletou obcí, která leží na jižním úpatí Železných hor. Připomíná se již roku 1137 v letopisu kanovníka vyšehradského, pokračovatele kronikáře Kosmy. Není typickou jednolitou obcí, má několik místních částí - Spačice, Pařížov, Vestec, Rostejn se Zbohovem a Drhotínem. Dominantu tvoří farní kostel svatého Jana Křtitele. V roce 1726 byl barokně přestavěn z původní gotické stavby. V kryptě zdejšího kostela přezimují už desítky let netopýři. Já jsem se na jejich sčítání vypravil s ochranáři a zoology a napočítali jsme jich skoro tři stovky.Další zajímavou památkou o které bude v pořadu řeč je šestiboká kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1720 ve slohu barokní gotiky. Posledními majiteli rozsáhlého panství byli Herzogenbergové a ti vlastnili i zámek v centru obce s parkem a vzácnými dřevinami, ve kterém je dřevěný pavilon z roku 1935. Dnes je zámek pro veřejnost nepřístupný a zcela prázdný. Stavba má novou fasádu a opravenou střechu. Budova je bez zařízení a například oltář ze zrušené kaple sv. Vojtěcha je umístěn v běstvinském kostele a lavice jsou v kostele v Pařížově. Podle pamětníků byly kdysi při stavebních úpravách v parku odkryty základy zřejmě ještě starší tvrze, umístěné snad na ostrůvku v bývalém rybníku v těsné blízkosti zámku (severním směrem). Základy prý měly kruhový půdorys o průměru asi 15 m.V Zámku nefunguje už ani speciální a praktická škola, která tam byla několik let. Zámek na další využití teprve čeká.Pardubický kraj a Běstvina by si tak mohli dát inzerát ve znění: Hledá se majitel Zn. Spěchá.. Zhruba 3 kilometry od Běstviny se rozkládá přehrada Pařížov, která byla postavena po velké povodni v roce 1908 na řece Doubravě. Kulturní památkou je její hráz v gotizujícím slohu, 23 m. vysoká a 142 m dlouhá s kaskádovým přepadem vody, dokončena roku 1913. Nyní je zde vodní elektrárna. V její štole přezimují netopýři, o kterých bude také v pořadu řeč. Necelý kilometr od Pařížova po proudu řeky Doubravy leží samota Hamry. Když byly v roce 1816 založeny slévárny Josefem Janem Zvěřinou v Hedvikově (stála tam vysoká pec), byly zároveň postaveny dva vodní hamry na Doubravě. Původně prý stály pouze sloupy (pilíře) se střechou. Pařížovské hamry v době svého rozkvětu (1827 - 1835) vyráběly radlice a želízka pro bohdanečského železníka Karla Podhajského. Dříve se pamětníci zmiňovali, že předchůdcem hamrů byl ještě starší mlýn. V letech 1892 - 1893 však hamry zanikly ale pojmenování se však zachovalo až do dnešní doby. Zajímavé fotografie najdete na stránkách Běstviny www.mzh.cz Neděle 25.1. po 12. hodině.