Běstvina 25.1. 2009

25. leden 2009

Běstvina je doslova tisíciletou obcí, která leží na jižním úpatí Železných hor. Připomíná se již roku 1137 v letopisu kanovníka vyšehradského, pokračovatele kronikáře Kosmy. Není typickou jednolitou obcí, má několik místních částí - Spačice, Pařížov, Vestec, Rostejn se Zbohovem a Drhotínem. Dominantu tvoří farní kostel svatého Jana Křtitele. V roce 1726 byl barokně přestavěn z původní gotické stavby. V kryptě zdejšího kostela přezimují už desítky let netopýři. Já jsem se na jejich sčítání vypravil s ochranáři a zoology a napočítali jsme jich skoro tři stovky.Další zajímavou památkou o které bude v pořadu řeč je šestiboká kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1720 ve slohu barokní gotiky. Posledními majiteli rozsáhlého panství byli Herzogenbergové a ti vlastnili i zámek v centru obce s parkem a vzácnými dřevinami, ve kterém je dřevěný pavilon z roku 1935. Dnes je zámek pro veřejnost nepřístupný a zcela prázdný. Stavba má novou fasádu a opravenou střechu. Budova je bez zařízení a například oltář ze zrušené kaple sv. Vojtěcha je umístěn v běstvinském kostele a lavice jsou v kostele v Pařížově. Podle pamětníků byly kdysi při stavebních úpravách v parku odkryty základy zřejmě ještě starší tvrze, umístěné snad na ostrůvku v bývalém rybníku v těsné blízkosti zámku (severním směrem). Základy prý měly kruhový půdorys o průměru asi 15 m.V Zámku nefunguje už ani speciální a praktická škola, která tam byla několik let. Zámek na další využití teprve čeká.Pardubický kraj a Běstvina by si tak mohli dát inzerát ve znění: Hledá se majitel Zn. Spěchá.. Zhruba 3 kilometry od Běstviny se rozkládá přehrada Pařížov, která byla postavena po velké povodni v roce 1908 na řece Doubravě. Kulturní památkou je její hráz v gotizujícím slohu, 23 m. vysoká a 142 m dlouhá s kaskádovým přepadem vody, dokončena roku 1913. Nyní je zde vodní elektrárna. V její štole přezimují netopýři, o kterých bude také v pořadu řeč. Necelý kilometr od Pařížova po proudu řeky Doubravy leží samota Hamry. Když byly v roce 1816 založeny slévárny Josefem Janem Zvěřinou v Hedvikově (stála tam vysoká pec), byly zároveň postaveny dva vodní hamry na Doubravě. Původně prý stály pouze sloupy (pilíře) se střechou. Pařížovské hamry v době svého rozkvětu (1827 - 1835) vyráběly radlice a želízka pro bohdanečského železníka Karla Podhajského. Dříve se pamětníci zmiňovali, že předchůdcem hamrů byl ještě starší mlýn. V letech 1892 - 1893 však hamry zanikly ale pojmenování se však zachovalo až do dnešní doby. Zajímavé fotografie najdete na stránkách Běstviny www.mzh.cz Neděle 25.1. po 12. hodině.

autor: FIN
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?