Červená Voda 22.3.2009

17. leden 2014

Červená Voda leží v údolí, které se nazývá Králická brázda. Lukáše Pešku a Filipa Novotného zajímali kostely v Červené Vodě a jejích místních částech. Farní kostel sv. Matouše z roku 1686, kostel Narození P. Marie z roku 1575 v Mlýnickém Dvoře a kostelík na Šanově.

Vypravíme se třeba na Křížovou horu nad obcí. Kdysi tam stávala kaple Proměnění Páně, kamenný kříž a dřevěná hospůdka a vrchol hory byl téměř holý. Dnes na tomto místě stojí rozhledna od Arch. Mádlíka, ten citlivě přistoupil k dané lokalitě a stavba minimálně narušuje okolní krajinu a zároveň se stala nepřehlédnutelnou novou dominantou širokého okolí. Rozhlednu tvoří přízemní otevřený ochoz zakončený oblou střechou a věž s vyhlídkovým ochozem ve výšce 25 m nad úrovní terénu.

V údolí Králická brázda mezi Suchým vrchem a Křížovou horou, v nejvýchodnější části Pardubického kraje, leží obec Červená Voda. Žije v ní něco málo přes tři tisíce obyvatel a postupně k ní byly připojeny bývalé samostatné obce Šanov, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr, Mlýnice, Dolní Orlice a Horní Orlice.

Ačkoli se dnes obec nachází na území Pardubického kraje, historicky náležela k Moravě. Vždyť i nadále zůstala součástí olomoucké a nikoli královéhradecké diecéze. Dějiny Červené Vody souvisejí s historií šilperského panství, jehož byla součástí. První písemná zmínka pochází z roku 1481, tehdy je ale uváděna pod názvem Malé Heroltice. Když pak panství koupil v roce 1624 Karel z Liechtenštejna, připojil jej k panství se střediskem v Rudě nad Moravou.

Z cesty na rozhlednu na Křížové hoře je Červená Voda jako na dlani

Přírodní dominantou Červené Vody je Křížová hora. Leží nedaleko středu obce a výstup na její vrchol netrvá od úpatí déle než dvacet minut. Vrchol tvoří nevelká plošina, na níž dříve stávala dřevěná kaple Promění Páně, kamenný kříž a hospůdka.

V kapli se každý rok v srpnu konala pravidelná pouť. Za dob totality však kaple vzala díky nejprve našim a posléze sovětským vojákům za své. Obec na jejím místě před dvěma lety vybudovala rozhlednu s ochozem okolo základů původní kaple, a venkovní kamenný oltář. Areál tak slouží nejen poutím, ale i setkání folkových skupin z celé republiky, tzv. Putování za písničkou.

Z rozhledny, vysoké 25 metrů, na jejíž vrchol vede 135 schodů, je krásný rozhled nejen na obec samotnou, ale i protější kopce Bukovohorské hornatiny. Obcí protéká Červenovodský potok, který se vlévá do řeky Březné.

Obci vévodí na mírném návrší farní kostel svatého Matouše, apoštola a evangelisty, postavený v letech 1683-1686. Stalo se tak krátce po založení samotné farnosti. Stavbu chrámu ostatně připomíná dobová pamětní deska ve vstupních prostorách kostela. Na místě dnešního kostela však stával kostelík dřevěný. Vybavení kostela je barokní. Za zmínku stojí zejména hlavní oltář s obrazem patrona chrámu, zdobená kazatelna. Stropní malby zhotovil v roce 1932 malíř Alfred Meissner ze Šumperku. Ve věži visí tři zvony. Dva byly pořízeny v roce 2000.

Věž farního kostela sv. Matouše v Červené Vodě

K červenovodské farnosti náleží dva filiální kostely. Jednak je to chrám svatého Josefa Kalasánského z konce 18. století. Je zasvěcen zakladateli piaristického řádu pečujícího především o výchovu mládeže. Na první pohled v něm upoutají pozornost majestátní varhany v počátku 19. století. Dvoumanuálový nástroj disponuje rozsáhlým rejstříkovým souborem a malebným zvukem.

Dalším filiálním kostelem je svatyně Narození Panny Marie v Mlýnickém Dvoře, přestavěná do barokní podoby v roce 1773. Kolem ní je starý už neužívaný hřbitov obklopený masivní zdí s břidlicovou stříškou. Lze zde nalézt řadu starých náhrobků. Ve zdi kostela jsou pak zasazeny náhrobky bývalého majitele zdejší sklářské hutě a dvora Dominika Schürera z Waldheimu a jeho dvou synů z počátku 17. století.

Majetkem obce je pak malý kostelík Nanebevzetí Panny Marie v Šanově. Raritou tohoto kostela jsou kovové a smaltované cedulky se jmény věřících na kostelních lavicích z konce 19. století. Prostředí filiálních kostelů navozuje dojem, že se v nich zastavil čas v době, kdy zdejší kraj opouštěli po druhé světové válce vyhnaní Němci. Milovníci zašlých časů si zde opravdu přijdou na své.

Hra světel nad Červenou Vodou
autor: Lukáš Peška
Spustit audio