Česko postrčilo hřebčín v Kladrubech do UNESCO

Starokladrubské plemeno bylo šlechtěno hlavně pro ceremoniální účely

Nominační dokumenty k zápisu kladrubského hřebčína na seznam světového dědictví již byly předány Organizaci spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Potvrdil to mluvčí Národního hřebčína Kladruby nad Labem Pavel Douša.

Zástupci České republiky předali oficiálně dokumenty k nominaci v pondělí v Paříži. O zápis krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO usiluje Česká republika již dlouho. Na indikativní seznam UNESCO byla krajina hřebčína zařazena už v roce 2007.

Od zápisu na seznam si hřebčín slibuje mimo jiné výrazný nárůst počtu návštěvníků. Loni navštívilo hřebčíny v Kladrubech a Slatiňanech i výcvikové středisko Heřmanův Městec, které k Národnímu hřebčínu patří, rekordních 80.000 lidí. Zápis na seznam UNESCO by přinesl až desetkrát více návštěvníků, odhaduje vedení hřebčína.

Starokladrubští vraníci

Mimořádné prohlídky

Při příležitosti předání nominačních dokumentů hřebčín přichystal prohlídky v zařízeních v Kladrubech i Slatiňanech. „V obou si budou moci návštěvníci prohlédnout expozici historických kočárů i hlavní stáje. V Kladrubech nad Labem bude veřejnosti zpřístupněn i zámek, jehož expozice je věnovaná především Františku Josefu I. a Alžbětě Bavorské řečené Sissi,“ uvedl Douša.

Krajina v Kladrubech v sobě spojuje vliv chovu koní a dlouhodobého hospodaření a krajinných úprav. V celkové rozloze 1310 hektarů je zastoupeno několik typů krajiny. Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní, od roku 2002 národní kulturní památkou.

Rekonstrukce za 350 milionů

V posledních letech prochází kladrubský hřebčín, který je příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství, rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila předloni. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství, 300 milionů korun dostal z evropských dotací. Nyní připravuje další etapu obnovy za 180 milionů korun.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Nejstarší na světě

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 4. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení.

V roce 1918 převzal hřebčín stát, jeho novým účelem se stal odchov plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Chov starokladrubských koní byl v té době téměř zničen. Teprve profesor František Bílek ve 40. letech 20. století chov starokladrubských vraníků obnovil a ti se vrátili do pobočky hřebčína ve Slatiňanech.