Cesty loutek. Z Vietnamu do Chrudimi po vodě

Ředitelka chrudimského muzea Simona Chalupová zdůrazňuje, že loutky nepatří na normální jeviště: „Otevřeli jsme bazének, ve kterém si děti můžou hrát se zmenšenými vodními loutkami. Přidává se tam model divadla, což je takový pavilón, který se jakoby vznáší na vodě. Herci jsou v něm schovaní. Před sebou mají oponu z rákosu nebo z bambusu. Zhruba do pasu stojí ve vodě. Divák zepředu vidí jenom oponu a na hladině před ním se najednou zjevují plovoucí loutky.“

Podle Chalupové se tento druh divadla provozuje jenom ve Vietnamu. „Jsem strašně ráda, že jsme měli možnost tam jet a vidět nejstarší formy, nejenom turistické atrakce. Když přijedete do Hanoje, skoro žádný turista nemine představení. My jsme se dostali i na venkov k souborům s dlouholetou tradicí.“ Dodnes je členství v nich poměrně prestižní.

Dcery jako riziko

Tradice se hlavně dřív předávala z otce na syna. Dcera se totiž mohla vdát někam jinam a tajemství prozradit. Momentální situace ale vypadá jinak: „Nás pustili i dozadu, mohli jsme fotit a všechno nám ukázali, vysvětlili. Některé historické kousky jsme mohli přivézt, obohatit sbírku muzea a uspořádat výstavu,“ přibližuje Chalupová.

Během jednání se ukázala rozdílnost kultur, jiný vztah k minulosti. Vietnamci podle zjištění Chalupové žijí víc teď a víc dopředu. „Podařilo se nám nakoupit za poměrně dobré ceny. Když viděli, že to je do sbírky, do státního muzea, byla cesta snazší.“

Plány na rok 2015

Na příští rok chystají v Chrudimi výstavu loutek za druhé světové války a ještě jedno velké překvapení. „Na pařížské aukci se nám podařilo zakoupit jednu z nejkrásnějších loutek, které v Evropě existují. Chtěli bychom ji představit s velkou parádu. Na tu ji ale ještě musíme připravit, protože ležela skoro sto let zapomenutá.“