Chlapeckému sboru naskakují roky. Prvním Bonifantům je třicet pryč
Bonifantes mají zvuk. Pardubický sbor funguje už 20 let. Celou dobu taktovku třímá sbormistr Jan Míšek.
„Sám jsem vyrůstal v chlapeckém sboru. Když jsem skončil, tak mi ta atmosféra chyběla. Rozhodoval jsem se, jestli chlapecký sbor založím v Praze, v Brně, nebo v Olomouci. Už jsem to nemohl vydržet. Pardubice byly nejblíž, takže jsem do toho šel,“ vzpomíná.
Blízko ke hvězdám
Už po prvním roce se Bonifanti dostali do Rakouska, kde vystupovali v opeře Tosca, později Carmen. „Podíleli se na tom členové La Scaly, vídeňské státní opery a Janáčkovy opery v Brně. Takové kontakty jsme získali hned na začátku. Pak jsme spolupracovali s jednou osobností za druhou.“
Dodnes ve sboru najdeme zpěváky, kteří před dvaceti lety zažili jeho založení. „Říkáme jim veteráni. Dneska to jsou chlapi přes 30 roků.“
Když je klukům do zpěvu
Dvacítku oslaví sbor Bonifantes v pardubickém Domě hudby. Doprovodí ho pro změnu padesátiletá Komorní filharmonie Pardubice. Koncert začne 27. března v 19:30. Budou tam dvě světové premiéry, jedna česká a jedna pardubická. „V orchestrální verzi zazní skladba amerického skladatele Johna Leavitta Missa Festiva. Držitel několika Českých lvů za filmovou hudbu Jan Jirásek pro nás zkomponoval kantátu Píseň Davidova. Luboš Bernáth složil pro mužský sbor a orchestr Třetí knihu žalmů.“
Skladatel Jan Vičar se představí se svou kantátou nazvanou Tempus Iuvenis, neboli Čas mládí. To je jakási parafráze na Orffovu Carminu Buranu. „Pana Míška a Bonifanty velmi obdivuji. Ve dvaceti letech za sebou mají dětská slůvka, ale ještě nejsou úplně přešlí, pokažení, unavení životem. Pan Míšek je sbormistr mezinárodního formátu a jeho těleso je vynikající.“
Bezprostředně po koncertu dojde ve sboru ke generační výměně. „Velká skupina kluků bude přecházet z chlapeckých hlasů do mužských. Následující měsíce budou takové studijní. Polovina sboru se bude přeučovat repertoár. Malí kluci z přípravek dorostou do koncertního sboru. Koncem dubna už budou naši sopráni, alti zpívat v Rudolfinu filmovou hudbu z různých snímků. Půjde o takový oddych od vážné hudby,“ nastiňuje nejbližší plány Jan Míšek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.