Chvaletické bahno skrývá bohatství. Z odkaliště chtějí těžaři dostat milion tun manganu

Desítky let leží ladem, přesto mají obrovskou cenu. Společnost EMI (European Manganese Incorporation) se sídlem v kanadském Vancouveru má zájem na těžbě ložisek manganu ve Chvaleticích na Pardubicku. Získávat ho chce těžbou a recyklací hlušiny z bývalých hornických odkališť a zhruba do čtyř let by ráda zahájila těžební práce. V číslech by mohlo jít až o milion tun vytěžitelného kovu, který se používá k výrobě oceli, hliníku a taky a baterií.

„Těmi vrty jsme zjistili, že vlhkost materiálu se pohybuje mezi 25 a 30 procenty, proto se to svým způsobem chová jako bahno. Jsou to relativně jemné částice, které obsahují zbytky pyritu, a dále obsahuje rozemleté minerály jako je rodochrozit a kutnohorit, což jsou v podstatě uhličitany manganové rudy,“ říká zástupce těžařské společnosti EMI a šéf její dceřiné firmy Mangan Chvaletice Jan Votava s tím, že geologický průzkum provádí se souhlasem Ministerstva životního prostředí.

„Oprávnění k vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek manganové rudy Řečany, odkaliště III a Chvaletice, odkaliště I a II uvnitř chráněného území Trnávka vlastní společnost Mangan Chvaletice,“ potvrdil mluvčí rezortu Marek Čihák.

Mapa: Pro víc informací klikněte do mapy.

Těžaři mají za sebou osmdesát vrtů, další průzkum je v plánu teď na jaře. Obce v okolí o plánech těžařů vědí a jsou ve střehu. Někteří obyvatelé ale mají obavy, že by otevření dobývacího prostoru a vybudování potřebné infrastruktury mohlo mít negativní vliv na životní prostředí.

Lidé se bojí prachu a zápachu

Starostka nedalekých Chvaletic Blanka Zaklová kvůli aktivitám těžařů požaduje, aby  předložili detailní plán. „Máme strach o životní prostředí především protože Chvaletice i okolní obce Trnávka a spol. mají zkušenosti, když se tady těžil pyrit, a když někdo přijížděl směrem od Pardubic, tak už to bylo daleko cítit“.

„Obavy plynou z toho, co tady bylo, když ty haldy před padesáti lety vznikaly. Byla tu obrovská prašnost, neobyvatelné životní prostředí. K tomu se lidé vrací a bojí se, že by se mohlo stát něco podobného. Dneska jsou ty technologie někde jinde a nemělo by to mít takové dopady. Ale nikdo neví a nedokáže si to představit,“ řekl nezávislý starosta Trnávky Radek Valenta.

Odkaliště u chvaletické elektrárny skrývá až milion tun manganu|foto: Ondřej Wolf

Obec leží v těsné blízkosti hráze jednoho z odkališť. Firma Mangan Chvaletice ale tvrdí, že případná těžba by byla ekologicky šetrná a průmyslovou recyklací hlušiny by zpátky na místo vraceli nezávadnou zeminu, která je nyní kontaminovaná těžkými kovy.

Chvaletický lom využívaný jako odkaliště nahradí původní krajina

• Upravit
• Smazat

Na místě původní obce Chvaletice se po válce těžil pyrit a mangan, ve zdevastovaném území později vyrostla také uhelná elektrárna. Staré lomy, které jsou za jejím areálem, se teď vrací zpět přírodě. Úplně rekultivované by měly být asi za 15 let.

„Bude probíhat pouze uvnitř toho dobývacího prostoru, takže se na okolní komunikace nedostaneme. Propojení mezi touto mechanickou úpravou a dalším zpracováním, které bude probíhat někde na druhé straně, bude řešeno uzavřenými trubkovými dopravníky. Pro transport materiálů, které se budou muset přivézt a odvézt, bychom chtěli využívat pouze železnici.“ dodává ředitel firmy Mangan Chvaletice Jan Votava.

Místní ložiska manganu patří státu. Jestli ale nakonec svolení k těžbě dá, není zatím jisté. Surovinová politika České republiky ale chce jít i tímto směrem, tedy  využíváním a recyklací odpadů z dřívější těžby. Těžaři  odhadují, že by dobývání chvaletického manganu mohli zahájit  do čtyř let, dalších 25 až 30 let by podle nich mohla trvat těžba samotná.  

Trh s manganem

I Česká geologická služba potvrzuje, že v odkalištích může být až milion tun vytěžitelného manganu. Jedna tuna se přitom na světových trzích obchoduje  za zhruba 2000 USD, jak na dotaz uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V současné době jsou hlavními producenty Manganu JAR a Čína s roční produkcí 4,7 resp. 3,0 milionu tun. V Evropě se nejvíce manganu těží na Ukrajině, ročně je to 320 tisíc tun.