Milan U.|Dobrý večer pane Sladký a všem posluchačům,
děkuji za Vaše pořady a zajímavá témata.
K tomu dnešnímu - nikdy jsem na táborech moc nebyl, ale dnes mám tu možnost v rámci studia jako praktikant.
Marie|Hezkou první hodinu nového dne. Můj první pobyt na táboře byl na Šumavě v Kubově Huti.To jsem měla za sebou první třídu.Ale dodnes se u nás vzpomíná na to,jak jsem si zabalila kufr a vydala se na vlak, že pojedu domů. Služba u brány mi chtěla s kufrem pomoci,ale vedoucí už si pro mě běžela.Sve další prázdniny jsme se sestrou každoročně trávily na pionýrském táboře Zálesí Mladé Břiště nedaleko Humpolce.A bylo to na tři týdny a bylo to fajn. Ráda na to vzpomínám. Všem posluchačům krásný pátek a celý víkend a všem dětem a vedoucím krásné prázdniny.
Inka |Dobrý večer, pane Karle,
Já jsem byla jen jednou na táboře, protože tenkrát postižené děti nemohly jezdit na tábory. Ten můj ale stál za to. Byl mezinárodní odezinárodní na Rujaně od filmového podniku. Byl báječný a i když jsem všem dětem nerozuměla, protože jsem se učila pouze ruský jazyk, přesto mám již 50 let kamarádku Sabinu. Nejprve jsme si psaly rusky a nyní mi dopisy překládá neteř do angličtiny. Je o 2 roky mladší a potkal nás stejný osud. I jí zemřel syn, ale ona měla 3
Takže nyní je už babičkou a užívá si vnoučat
Tenkrát tam kamarádka Iva hrála na kytaru a zpívala Její dětský oči od Petra Nováka a já si jeho písničky zamilovala dodnes. Byla jsem šťastná, že aspoň jednou jsem měla možnost zažít tábor a to dokonce u moře. Zdraví Vás Inka
Blanka|Dobrý večer pane moderátore,dobrý večer všem.
V dětství jsem jezdila na letní tábor Okluky,který se nachází západně od Prostějova v lesnaté krajině Drahanské vysočiny.Jezdila nás celá naše partička ze školy a bydliště,byly to pro nás velmi zajímavě strávené prázdninové dny.Pro mne a moji dětskou kamarádku Evu to bylo krásné období společných chvil,užívaly jsme si koupání, her a výletů po okolí,ani se nám nechtělo jet domů.Na gymnaziu jsme začaly jezdit s mojí spolužačkou jako vedoucí na tábor na Horní Bečvě.Krásně položený tábor uprostřed Beskydských lesů byl pro děti z Prostějovska velmi žádaný.Bohatý program,kde každý z vedoucích učil děti nějaké dovednosti,.Já jsem např.učila děti poznávat luční kvítka,vyráběly jsme kouřové obtisky z listů stromů...Naučila jsme se s dětmi vázat uzly,hrály jsme Kimovy hry,večer u táboráčků jsme opékaly buřtíky,zpívaly se trampské písničky.Pořádala se táborová olympiáda,orientační závod a noční stezky odvahy.Dnes jsou tady u nás pořádány příměstské tábory ,vždy zaměřené na nějaké téma,moje vnoučata se účastní od svých 4 let,ráno je rodiče zavezou a odpoledne si je zase vyzvednou,takže hlavně ti malí tráví noci doma.Letos to byl např.tábor zaměřený na jógu a ještě je čeká jeden tábor v srpnu.Já sama za sebe můžu říct,že pro děti tábory znamenají dobrodružství společně prožité s ostatními,je to zajímavě strávený prázdninový čas a doplní pobyty na chatách a dovolených s rodiči u moře.Děti získávají nové a nové kamarády a začleňují mezi svoje vrstevníky od útlého věku.Já táborům fandím.Blanka z Prostějova.
Iva|Dobry vecer vazeny a mily pane Sladky, na pionyrskem tabore jsem byla poprve a naposled v Lanove u Vrchlabi, byl to rusko-cesky tabor a bylo to moc pekne...ale me se tam tak styskalo po mame ze uz nikdy nikam jsem nejela...
Preji vsem hezke vzpominani na detska leta a prijemne poslouchani
I.
Jitka Zemanová|Vážený pane Sladký, mé řádky budou dost mimo program. Ale dovolím si vužít situace, a z celého srdce Vám poděkovat za každou noční linku, kterou právě Vy vedete. NL je mi doslova drogou již kolik let,a Vy tím nejlepším moderátorem a psychologem, který vždy pohladí vedením pořadu po duši, která mnohdy bolí...S úctou a hlubokým poděkováním VÁM... Vaše pravidelná posluchačka Jitka z Prahy
Marcela|hezký večer,
na letní tábory jsem jela ráda, byla jsem za svůj život snad 2x na táboře , z toho jednou jsem to
promarodila na marotce a moc jsem si ho neužila. Na táboře se mi moc líbilo, bylo to v Českém ráji , poprvé jsem tam jela když mi bylo 10 let . Tedy v roce 1993. Spalo se v chatkách a pamatuji , jak kromě lumpáren , které kouká každému dítěti z očí. Tak jsme dělali i soutěže , jako
třeba že jsme si měli vzpomenout nějakou skladbu a tu potom předevšemi zazpívat.
Nemít tak hudební sluch a nepamatovat asi skladby , které se hrávali na rádiích , tak bych asi
měla velký problém.
Pamtuji si jak jsme jeli na tábor od ČČK ( Čskosloveský červený kříž ) , a já jsem si v autobuse
pobrukovala skladbu od Pavla Bobka - Veď mě dál cesto má, a Můj rodný dům.
Později jsem měla co dělat abych jim to tam přezpívala. Ale dalo se to i přes tu trému, se kterou
stále bojuji , i na hodinách klavíru , když máme vystoupení. Pořád nemohu najít na to lék nebo jak se toho zbavit .
Asi to má každý , obdivuji např. Vás moderátory , když to umíte zkrývat a nedávat to najevo.
Nebo zpěváky a herce.
Kamarádů a kamarádek jsem tam poznala spoustu , a bylo to tam fajn . Celý den venku a když¨
né venku, tak jsme byly v místnosti kde se vešlo přes 20 - 30 dětí a lidí,.
Měly jsme dobré vychovatele , a vždycky našli nějaký ten způsob jak nás zabavit aby
těch 14 dní rychle utíkalo.
Je škoda že už jsou ty roky pryč kdyby mi nebylo přes 30 let , tak bych jela zas :-)
jen je smůla že jsem tam i na tom prvním táboře promarodila s angínou. :-(
S pozdravem Marcela z Děčína
Sváťa z Brna|Dobrý večer pane Sladký i vy co vzpomínáte na dětské tábory.I já jsem se zúčastnil tábora.Bylo to v 50 tých letech a dodnes mám krásné vzpomínky.Byl to tábor u Nového Strašecí.Bydleli jsme ve srubech,ráno vztyčení vlajky , mytí v potoku , přečten program na daný dem.Chodili jsme sbírat houby, borůvky,po obědě polední klid ,který ani klidem nebyl ,nebot jakmile vedoucí opustil srub , tak jsme dováděli , po jeho návratu jsme dělali jakoby nic.Odpoledne bylo koupání ,různé sportovní soutěže a zažili jsme i výlet na Křivoklát.Radost byla , když se poblíž utábořili vojáci .Co chvíli jsme byli u nich.Promítli nám několik filmů např.Poslední Mohykán.My jsme i pro ně uspořádali táborák , kde jsme se předváděli co umíme.Bylo to bezva.Škoda že jen 20 dní Sváťa
