Čtyři pražské artikuly přijela husitská delegace projednat na koncil v Basileji. Požadavky však byly příliš radikální
Husitské hnutí se v průběhu let rozštěpilo do několika názorových proudů. Přesto bylo potřeba se shodnout alespoň na základních ideových obrysech.
A tak byly v roce 1420 sepsány Čtyři pražské artikuly neboli články. Jejich hlavním autorem byl zřejmě Jakoubek ze Stříbra. Čtyři požadavky byly tyto:
- Přijímání podobojí, tedy přijímání svátosti v podobě chleba i vína i prostými věřícími.
- Svobodné hlásání Božího slova. V původní verzi byl tento artikul považován za nejdůležitější a říkal, že nikdo nesmí zasahovat do kázání řádně vysvěceného kněze.
- Zákaz světského panování kněží a požadavek nemajetnosti církve.
- Potírání smrtelných hříchů a rovnost před Bohem pro všechny lidi bez rozdílu stavu.
S těmito požadavky přijela husitská delegace na koncil v Basileji. Vzhledem ke své radikálnosti nemohly být artikuly přijaty, nakonec ale došlo alespoň ke kompromisní dohodě, jejímž výsledkem byla Basilejská kompaktáta. V Čechách se pražské artikuly staly zemským zákonem a udržely si tak platnost i po zrušení kompaktát papežem v roce 1462.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
