Díl 46: Poutní místo Vraclav u Vysokého Mýta
Objevte s námi magické místo Vraclav, kterým procházely dějiny už od nepaměti.
Vraclav nedaleko Vysokého Mýta byla důležitým místem už od pravěku. Stávalo zde slovanské strategicky významné hradiště, ve 12 století zde byla vyvražděna část rodu Vršovců. Hlavní věhlas si Vraclav získala díky své zázračné svatomikulášské studánce. Zdejší pramen prý léčí rány a vysušuje otoky. Jeho magickou sílu si vyzkoušel i průvodce Pardubických ohlédnutí Vladimír Čech. Více uslyšíte v dalším díle Pardubických ohlédnutí, který kromě Vladimíra připravili historik Pavel Panoch, režisér Tomáš Klement a herečka Dagmar Novotná.
K budově poustevny Fráterky se váže i jedna pověst, která se týká nezdárného syna, jenž matku svou k smrti utrápil.
Jedináček hodné matky
Na Vraclavi, Jiřík, žil.
Otec tu zanechal statky
Záhy v hrob se uložil.
Matko, když mi statek dáte
Bůh mě může trestati.
Všechno blaho u mě máte
V lásce chci Vás chovati.
Doléhal tak Jiřík mnoho
Na sestárlou matku svou
Matku zbavil statku toho
Uvrhl ji v bídu zlou.
Do údolí pod Vraclaví
Matička se stěhuje.
Tam si skrovnou budku staví
Bohu často žaluje.
Jiřík je rád tuze tomu,
Víc ho již nic nebolí.
Jen když dostal matku z domu,
Vyhýbá se údolí.
Když pouť jednou na hřbitově
Vraclavském se slavila,
Na dceřině klečíc hrobě
Matka lidi prosila.
Konečně tu Jiřík hrdý,
Přiblíží se i ženě té
Kine, dává kámen tvrdý
Za almužnu matce své.
Tak ty činíš, hrozný synu,
Splácíš moje starosti?
Neseš mého žalu vinu
Bůh ti uděl milosti.
K synu svému tiše praví,
Kámen v ruce stisknula.
Anděl smrti se k ní dostaví
Mrtva na zem sklesnula.
Jiřík s hrůzou zdrcen stojí
Ruka jeho schromená.
Trestu božího se bojí
Hrdost jeho zlomena.
Tam, kde matka měla chýšku
Pod Vraclaví v údolí.
Vystavěl si domek, vížku,
Tam ho srdce nebolí.
Poustevna se zachovala
Stojí času dnešního.
Aby lidu důkaz dala
Důkaz hněvu božího.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
