Díl 49 – Vybrané technické památky Pardubic: Císařský mlýn, Winternitzovy mlýny a vodojem

I technické památky mohou zkrášlovat své okolí. Přesvědčíme se o tom v dalším díle našeho pořadu.

V 49. díle Pardubických ohlédnutí vás seznámíme se třemi zajímavými technickými památkami, které nalezneme v Pardubicích. Vydáme se do nemocnice, kde se nalézá 100 let starý secesní vodojem architekta Josefa Sandera. Škoda, že dnes neslouží jako rozhledna. Musí být z něj úchvatný výhled! Dále si přiblížíme osudy Winternitzových automatických mlýnů, první pardubické stavby Josefa Gočára, která krášlí břeh Chrudimky dodnes. A zavzpomínáme také na Císařský mlýn, který se nalézal za budovou dnešní radnice. Ten se bohužel do dnešní dní zachoval jen ve velmi fragmentální podobě. Na slyšenou se s vámi těší historik Pavel Panoch, herečka Dagmar Novotná, režisér Tomáš Klement a průvodce pořadem Vladimír Čech.

Povězme si pár slov o posledním vlastníkovi císařského mýlna – starostovi města Pardubic Václavu Bubeníkovi.
Narodil se v roce 1828 a dětství prožil na starém městě v císařském mlýně jako syn mlynáře Antonína Bubeníka. Vzdělání nabyl na místních školách a pak cestováním a pilnou četbou. Úřad starosty města Pardubic se uvolnil 11. ledna 1862 po náhlé smrti jeho bratra Josefa. Dne 27. ledna téhož roku se konala volba nového starosty a novým purkmistrem byla zvolena uznávaná osobnost Václav Bubeník. Za jeho éry starostování řešilo město otázky spojené s čištěním města, sestavením pořádku pro hašení ohně, protože město v té době postihovalo množství požárů či zahájením výstavby krajské nemocnice. Václav Bubeník měl mimo jiné zásluhy také o pořádání dostihových závodů ve městě. Druhý rok starostenského úřadu Václava Bubeníka pak byl především spojen s výstavbou reálné školy. Dne 16. října roku 1863 se pak například projednávala otázka osvětlení města s použitím zemního oleje kvůli zlepšení světelnosti a tím i k celkové zvýšení bezpečnosti místních obyvatel. Bubeník také v sedmitisícovémměsta založil Měšťanskou besedu, Občanskou záložnu, Sokol a provedl také soupis obyvatel. Roku 1866 řídil město v době prusko-rakouské války a jednal s pruským okupačním vojskem včetně krále Viléma. V sobotu 4.11. také v Pardubicích uvítal císaře Františka Josefa I. Václav Bubeník patří mezi nejvýznamější pardubické starosty. Zůstala nám po něm řada staveb a organizací. Jen škoda, že se dnešních dnů nedožil jeho rodný mlýn.

Wernerovo nábřeží a pozůstatky Císařského mlýna

Kdo že byla ona rodina Winternitzů, po které byly automatické mlýny pojmenovány? Šlo o význanou rodinu, která výrazně ovlivnila Pardubice počátkem 20. století. Bratři Egon a Karel Winternitzové vlastnili v letech 1909-10 mlýn Valcha, který byl zrušen roku 1910. Následně proto nechali vystavět nové Automatické mlýny. Členové rodiny Winternitzovy byli velmi činní ve veřejném životě Pardubic. Egon, který zůstal celý život svobodný, byl předsedou výboru Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu roku 1931, Karel byl dlouholetým předsedou Východočeského jezdeckého klubu, jeho přičiněním byly postaveny na závodišti první betonové tribuny. Winternitzové byli židovského původu. Během genocidy za druhé světové války jich spoustu zahynula v nacistických koncentračních táborech. Ti, kteří se zachránili, žiji nebo žili roztroušeni po celém světě - v Argentině, Brazilci, Bolívii, USA, Kanadě, Izraeli a Švýcarsku.

Automatické mlýny dnes