Do monitoringu sršně asijské se můžete zapojit i vy

20. duben 2024

Sršeň asijská je nebezpečným predátorem včel. Z toho důvodu je důležité tento invazní druh sršně mapovat a sršní hnízda likvidovat. Ochránci přírody proto v místech možného výskytu sršně asijské postupně rozmisťují pasti určené pro monitoring.

„Sršeň asijská potřebuje ke svému vývoji proteiny a ty nejlépe získá z živých organismů. Místo toho, aby lovila komáry a mouchy, které upřednostňuje naše sršeň obecná, specializuje se na včely. Odborníci uvádějí, že jedno hnízdo sršně asijské za sezónu spotřebuje zhruba 90 tisíc včel,“ konstatuje Stanislav Volf z klatovské okresní organizace Českého svazu včelařů. Invazní druh sršně nebezpečný pro včely se v Česku poprvé vyskytl loni v říjnu v Plzni, od té doby byl zaznamenán i na dalších místech západních Čech.

Sršeň asijská (vlevo) a sršeň obecná

Český svaz včelařů s ochránci přírody a přírodovědci úzce spolupracuje a vytipovává lokality, kde pasti na sršně instalovat. Podle Stanislava Volfa je monitoring a likvidace hnízd sršně asijské nejlepší možnou ochranou včelstev: „Monitorovat okolí, výskyt sršně asijské nahlásit prostřednictvím aplikace Nahlaš sršeň a hnízda následně likvidovat. Na to jsou v současné době vybavována pracoviště Hasičského záchranného sboru na úrovni krajů.“

Zapojení lidí je důležitější než pasti na sršně

Pasti jsou vytištěné na 3D tiskárně a speciálně navržené tak, aby se do nich nechytil jiný drobný hmyz. Právě s ohledem na ochranu dalších druhů hmyzu by si včelaři neměli vyrábět pasti vlastní. „Ani naše šablony nedáváme veřejně k dispozici, aby nedocházelo k tomu, že pasti budou zbytečně zaplevelovat Českou republiku. Patří především tam, kde už se sršně asijské objevily. Jsme v úzkém spojení s každým, kdo past má a bude ji obhospodařovat. Pro nás je klíčové mít tyto údaje, provozovatele řádně poučit, jak se past používá apod.,“ zdůrazňuje Jan Walter ze Západočeského muzea v Plzni.

Past na sršně

„Pokud se kdokoli bude chtít zapojit, nebo třeba i jenom zeptat na něco ohledně monitoringu, budeme rádi, když se nám ozve přes agenturní web, anebo mail invaznidruhy@nature.cz. Pokud pošle lokalizaci, my dotyčnému člověku napíšeme, jestli má význam tam past vyvěšovat, nebo mu doporučíme jenom přímé pozorování,“ říká Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR s tím, že pasti představují pouze doplněk k přímému pozorování a nahlašování výskytu sršně asijské. Na www.nature.cz je k dispozici také informační brožura a metodika, jak invazní druh sršně poznat.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.