Dotek starých časů. Do minulých století vás zavede sběratelka dobové módy a doplňků Lina Wagner
Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:
- 00:53 Rozhovor se slovenskou zpěvačkou Ivanou Regešovou
- 04:19 V módních trendech vás zavedeme do minulého století a představíme vám sběratelku Linu Wagner
- 09:24 S šarmem do společnosti: 43. ročník soutěže novinek světa růží
- 14:52 Hradecký pohár vína - mezinárodní vinařská soutěž
- 20:37 Expert na etiketu Daniel Šmíd: představování a společenská významnost
Čtěte také
Zavedeme vás do minulého století a představíme vám dámu Linu Wagner, které učarovalo sběratelství. A která se do královéhradecké Galerie Dotek starých časů přijela s milovníky módy podělit o radost ze svého dvacetiletého koníčka.
Paní Lino, obdivujeme vaše nádherné sběratelské skvosty. Začněme u klobouku Adiny Mandlové. To je asi jedna z vašich velkých radostí a sběratelský zážitek.
To je samozřejmě moje velká pýcha a chlouba. Protože Adina Mandlová, to byla dáma takzvaně šik. Všechno jí slušelo, byla nádherná. A mít něco, co ona nosila, to si opravdu velice považuji.
Jak se člověk dostane k takové krásné záležitosti?
To jsem měla štěstí. Mám kamarádku v Divadle na Vinohradech, která tam už přes padesát let vede rekvizitárnu. A ona tento klobouk dostala od garderobiérky Adiny Mandlové, paní Vilmy Motlové. Slavná herečka tento klobouk nosila v civilním životě.
Čtěte také
Ale není to jediný skvost, který tu obdivujeme. Velmi se mi líbí například vějíř, dárek od Zity Kabátové.
Ano, ten jsem získala od paní Zity Kabátové, kterou jsem měla tu čest poznat. Ona když zjistila, jaké mám hobby, tak mi tento vějíř věnovala. A já jsem ohromně šťastná, že ho mám.
On má totiž i vztah k Hradci Králové. Jde o film Muži nestárnou.
Ano, přesně tak. Zita Kabátová s tímto vějířem tančila ve filmu Muži nestárnou na večírku u paní baronky. Film se odehrává v Hradci Králové.
Všechny kousky vaší sbírky mají nějaký příběh. A velký příběh představují i vaše rodinné záležitosti. Říkáte, že kdybyste si měla vybrat ze sbírky několik srdcovek, budou to především věci pocházející z vaší rodiny.
Mám nádherné šaty po mé babičce, šité v Salonu Hany Podolské. To si opravdu velice považuji. A mám tu také botičky, které nosila má maminka, když jí byl zhruba rok.
Kde se v člověku sebere taková sběratelská vášeň? Protože vy jste baletka a herečka, a najednou tolik krásných věcí, nasbíraných za 20 let.
Baletka, to už je pravěk. Takže nevím, jestli se člověk začne časem nudit, začne si říkat, že by mohl začít zase něco jiného. Já už jsem měla právě z domova některé nádherné věci, tak jsem si řekla, že se mi třeba podaří zachránit i nějaké další. A začala jsem je sbírat.
Čtěte také
Zastavme se u módy. Co znamená móda pro vás a je nějaké období, ve kterém byste třeba ráda žila?
Móda pro mne znamená hodně, já ji miluji. A ráda bych, ne asi přímo žila, ale na nějaký čas se alespoň podívala, do období secese. To bylo období takové té ženské módy.
Když vás člověk poslouchá, musíte mít hodně nastudováno, musíte znát historii.
K tomu se člověk dostane právě přes onu sběratelskou vášeň a přijde k tomu jak slepý k houslím. Protože jak ty věci sbíráte, dostanete se ke spoustě informací. Mám samozřejmě doma nějaké publikace, ale rozhodně v nich neležím od rána do večera.
Jak se sbírají stylové módní doplňky? Od přátel, nebo jak k nim přijít?
Dnes už se to tedy sbírá poměrně těžko. Kdybych se mohla vrátit do časů svého dětství, tak mám sbírku takovou, že bych ji neměla ani kam dát. Musela bych si otevřít nějaké muzeum. V dnešní době je už složité něco historického sehnat. Ale pořád se to ještě daří.
To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.