Eva a Vašek: každý jsme úplně jiný. Proto spolu můžeme pracovat a žít

Eva a Vašek jsou známé pěvecké duo, které vzniklo ze skupiny Surf. Za svou kariéru vydali desítky desek i DVD nosičů. Koncertovali nejen v Česku, miliony fanoušků mají třeba v Rakousku, Španělsku, Norsku a Chorvatsku. Eva sólově koncertuje taky v USA.

Zpěvačka Eva Ševčíková pochází z Rájce, Václav Ševčík z Blanska. Jejich pěvecké duo vzniklo ještě před rokem 1989, před sedmi lety nastoupila Eva pod pseudonymem Eva Addams sólovou dráhu. Koncertuje nejen u nás, ale i v zahraničí. Společně jsme se setkali před koncertem, který pořádal Český rozhlas Pardubice pro své posluchače na podzim a do studia přišli i dcerou Evou.

Jen pro srovnání, kolik koncertů jste odehráli na začátku, třeba v polovině 90. let? A kolik jich dáváte v roce 2019?

Václav: „Já jsem si statistiky vedl, my jsme hrávali od roku 1989 zhruba 150 vystoupení ročně a pořád jsme to drželi. Dva dny jsme hráli, jeden den volna. Jsme třeba půl roku v zahraničí, kde hrajeme třikrát, čtyřikrát týdně a to se pořád drží přes stovku. Moje filozofie je, pokud se chce zpěvák udržet na scéně, tak by měl dvanáct dnů hrát, osm dnů dělat novou tvorbu a zbytek by si měl odpočinout.“

Eva: „Já si pamatuju na období, kdy se nám narodila dcera, a měli jsme 25 koncertů do měsíce. Dceři teď bude v listopadu šestnáct.“

Teď jedna otázka pro dceru: Evo, tušíte, kde se vaši rodiče seznámili?

Eva ml. „To netuším, to zrovna vím. Bylo to tak, že naše rodiče seznámila babička, mamky mamka. Když taťka měl skupinu Surf, tak měli vystoupení a moje babička tam byla. A chyběla jim zpěvačka a babička řekla, že má jednu doma. Tak to všechno začalo.“

Vzpomenete si na vaše opravdu první společné vystoupení, které bylo plánované?

Vašek: „Ano, to bylo 24. února 1989.“

Eva: „To si pamatuju úplně přesně, protože jak řekla teď moje dcera, mamka nás dala dohromady, ona byla sekretářka tehdejší organizace a řekla jim, že ve smlouvě mají pět lidí, ale přijeli jen čtyři. A Vašek řekl, že se zpěvačkou mají potíže a jestli by o někom nevěděla. A mamka řekla, že má jednu doma. To byl pátek, v sobotu k nám Vašek přijel se podívat a v úterý byla zkouška a v pátek bylo naše první vystoupení. To byl fofr.“

Asi jste nepomýšlel na to, že by to mohlo takhle dlouho vydržet. Nebo to bylo jasné na první dobrou?

Vašek: „To vůbec ne, ale první zpěvačka byla Eva, měly obě stejný alt, ale jeden rozdíl byl, mě zarazila jedna věc: Jak to, že když zpívají obě stejně, tak Eva měla daleko delší potlesk. Já jsem si to natáčel, pořád jsem si to pouštěl dokola a nemohl jsem na to přijít.“

Teď už to víte?

Vašek: „Existuje nějaké charisma, energie, která se nedá uchytit. Pokud ji člověk má, tak ji předává a lidé to přijímají. Eva to má a záleží na ní, jak s tím bude zacházet. Když pozitivně, tak se jí to bude posilovat a přinášet lidem radost. Když s tím začne nějak obchodovat, tak o to přijde.“

Není pochyb o tom, že vaším největším hitem je Bílá orchidej. Všichni o ní slyšeli, ale málokdo ví, jak se k vám do repertoáru dostala.

Vašek: „Nás kamarád odvážel autem a vyjelo to z přehrávače. Tak se ptám, co to je za skladbu, on mi to natočil a dal a mně se líbila ta jednoduchost v tom, ta melodie a u takových písniček to nerad dávám textařům, tak jsem si to napsal sám. Psal jsem to skoro půl roku, protože někdy to nepřijde shůry a nesedí to a člověk čeká, čeká, čeká. Až ve stresu to dokončíte. Poslední čtyři slova dodělala Eva za mikrofonem.“

Pro vás jsou fanoušci velmi důležití, dokonce s vámi mohli část dovolené strávit v Chorvatsku. Jak blízko jste ochotni si fanoušky pustit?

Vašek: „To je hodně velká skupina, říkají si Surfáci a mají nás rádi. Přes nás získali neskutečné množství přátel mezi sebou. Opuštění lidé se našli z vedlejší vesnice, města a potkávají se z celé republiky.“

Eva: „My děláme s Vaškem různé akce, třeba týdenní pobyty v Chorvatsku, na Slovensku a protože už s Vaškem hrajeme třicet let a když se nám tam hlásí lidi, tak jsme zjistili, že jeden je z Prahy, další z Českých Budějovic, třetí z Ostravy a jezdila celá republika. Využívali těchto srazů, aby se mohli seznámit, a pak se navštěvují i po těch akcích, což je fantastické.“

Když dostáváte od fanoušků květiny, převažují bílé orchideje?

Eva: „Jednoznačně.“

Když se ohlédnete za tou více než třicetiletou kariérou, z čeho máte největší radost?

Vašek: „Z toho, že to je třicet let a z Evičky.“

Eva: „Souhlasím.“

Vašek: „My jsme spolu 24 hodin denně, tak nezbývá než vzájemně souhlasit.“

Eva: „Ale jsme každý naprosto jiný. Ve všem. Jsme úplně diametrálně odlišní a právě proto spolu můžeme pracovat a žít.“

V čem je ta odlišnost?

Eva: „Vašek je ten vedoucí, já jsem ten dobrý dělník. My se doplňujeme, jako levá a pravá ruka.“

Na závěr nesmí chybět štafeta otázek. Minule tu se mnou byla herečka Východočeského divadla Dagmar Novotná a tady je její otázka pro vás. „Slyšela jsem, že z rodiny byly náznaky, že vám bylo rozmlouváno, abyste nezpívali. Jen se chci zeptat, jestli toho nelitujete.“

Vašek: „Mě zrazovala maminka hlavně proto, že u všech Václavů přede mnou byl nepřítelem rodiny alkohol a ona ve všech hudebnících viděla alkohol. A když měl člověk možnost pozorovat hudebníky kolem sebe a pozorovat, co s nimi ten alkohol dělá a sám jsem pozřel třeba něco ze začátku a viděl jsem růžový svět, ze kterého se dostáváte a pod sebou mrtvé publikum, tak jsem si uvědomil, že alkohol jsou takové růžové brýle a do této profese nepatří. Mamince za to děkuju.“

Spustit audio