FONO Musiq – svěženka: EPY EPY
Křehký lo-fi folk s převážně francouzskými texty a šepotajícím vokálem Ireny Vlachové.
V dnešní svěžence si představíme jednočlenný projekt s názvem EPY EPY. Stojí za ním muzikantka Irena Vlachová z Prahy, která vystudovala Výtvarnou školu Václava Hollara a kromě hudby se také věnuje designérské a fotografické práci. Stojí například za kolekcí svítidel s názvem Lumira, u jejichž tvorby se nechala ovlivňovat zejména francouzskou a dánskou hudbou. Není divu, sama autorka se považuje za frankofilku, která francouzštinu sice dokonale neovládá, přesto ji používá ve svých písních jako vyjadřovací prostředek, je pro ni zdrojem inspirace a je taktéž jazykem, ve kterém svádí své vnitřní monology. Ve svých písních se však nebrání ani češtině a angličtině.
Název EPY EPY nemá nějaký hlubší význam a je pro autorku spíše vzpomínkou na mateřskou školu, kde těmito citoslovci vyjadřovaly s kamarádkami vzájemnou škodolibost.
Hudba EPY EPY vychází z tradic francouzského písničkářství a mohlo by se zdát, že tak skladby utrpí šansonovými klišé. Ireně Vlachové se však daří vnést do písní jedinečnou náladu, kterou vytváří zpěvem, hrou na kytaru obohacenou nástroji jako jsou melodika, zvonkohra či kalimba. Sama autorka uvádí, že je pro ni EPY EPY jemnou téměř éterickou energií, která se může pouhým tlesknutím rozplynout připomínající nehybné letní nedělní odpoledne či mávnutí ptačích křídel. I proto označuje svou tvorbu jako Chanson fragile tedy křehké písně.
Více na www.bandzone.cz/EPYEPY
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
