Hernychova vila uprostřed Ústí nad Orlicí je skvostem secesní architektury

30. prosinec 2015
Česko – země neznámá

Secesní Hernychova vila, ve které dnes sídlí Městské muzeum, je dominantou Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Nechal si ji postavit továrník Florian Hernych v letech 1906 až 1907, a to ve francouzském stylu. V průčelí budovy je socha svatého Floriana, patrona všeho, co souvisí s ohněm a také jmenovce pána domu.

Vchodové dveře má Hernychova vila původní. První, co návštěvníky po vstupu upoutá, je mohutný lustr, který visí ze stropu až z druhého patra budovy. Byl vyroben ve stylu Art deco, takže byl už v té době nadčasový.

Celá hala, která je dnes připravená zejména pro návštěvníky vernisáží, je obložená dřevem a vede z ní nádherné, dřevem obložené schodiště do prvního patra.

V přízemí se nachází bývalá jídelna. Díky tomu, že se muzeu podařilo zakoupit stejné vybavení z roku 1908, vypadá dnes tato místnost přesně jako v době secese. Původní je v ní ale jen obložení kolem krbu.

Krásnými zašupovacími dveřmi s vybroušenými skly se vchází do další místnosti s přiléhající zimní zahradou, která zde ovšem dříve nebyla. Původně šlo o balkon. Protože však kvůli němu vila prochládala, ve 20. letech se balkon zastřešil a přestavěl na zimní zahradu. Vidět jsou zde také původní dřevěné žaluzie na vnitřních dveřích.

Pracovna plná knih

Další rozlehlou místností je bývalá pracovna továrníka Floriana Hernycha. Je strohá, bez štukové výzdoby, protože byla až ke stropu obložená knihami a dokumenty.

Hernychova vila v Ústí nad Orlicí - detail lustru

Z haly v přízemí vede zmíněné dřevem obložené schodiště do prvního patra. Tam bývaly soukromé ložnice a pokoje. Jedny z dveří vedou nahoru do věžičky secesní vily, odkud je krásný pohled na město i počínající podhůří Orlických hor.

Hernychova rodina ve vile bydlela až do roku 1951, když už jí textilní továrny nepatřily. Komunisté jim do vily nastěhovali tři nebo čtyři rodiny, a tak se Hernychovi raději odstěhovali k Praze, kam odvezli velkou část vybavení, prakticky vše, co nebylo zabudované.

Ve vile pak mnoho let sídlila Základní umělecká škola, lékař a také muzeum. Po roce 1989 byla vila rodině vrácena zpátky. Hernychovi však vilu záhy prodali. Zájem měli i Vietnamští obchodníci, ale naštěstí se o její koupi zasadilo město.

Vilu se díky dotacím z EU a fondu Česko-polského příhraničí podařilo opravit. Poté se do reprezentačních prostor opět nastěhovalo Městské muzeum. Vila dnes patří k významným kulturním památkám je součástí městské památkové zóny v Ústí nad Orlicí. A i přilehlá parková zahrada s kašnou a několika plastikami stojí za pozornost.

autor: BAL
Spustit audio