Devět kamarádů, devět starých kol a jeden sen. Liberta Gang dojel k Baltu
Namísto moderních kol si zvolili retro stroje a vyrazili z Heřmanova Městce a Načešic napříč Polskem až k Baltskému moři. Celkem 650 kilometrů se proměnilo v kombinaci únavy, radosti a nezapomenutelných zážitků.
Stará kola značky Liberta je prý vyšla stejně draze, jako čtvrtka pizzy. A pak přišel nápad vyrazit na nich na cesty. „Myslím si, že jsme k tomu dospěli nějak organicky a přidávali jsme víc a víc,“ vysvětluje Daniel Jirousek, jeden ze členů Liberta Gangu. K první výpravě na Rozkoš a následně do Polska přibyly i Drážďany, až nakonec padlo rozhodnutí vyrazit k moři. „Jo, je to tak. Na lavičce v parku, u piva. Tam se rodí ty nejlepší nápady,“ dodává Jonáš Abraham.
Cesta nebyla jednoduchá. „Ujeli jsme 650 kilometrů a zvládli to za deset dní,“ říká Matouš Abraham. Každý z devíti cyklistů vezl kromě osobních věcí i náhradní díly. „Všechno si bereme s sebou, pěkně natvrdo, bez žádného auta,“ doplňuje Daniel. Technické problémy se nevyhnuly ani jim. Od čtyř defektů, přes zpřetrhané dráty až po prasklou plechovku s pivem. „To pivo bylo samozřejmě nejvážnější,“ smějí se kluci.
Déšť, komáři a písek
Největšími nepřáteli na cestě se ukázaly být počasí a hmyz. „Pršelo třináct dní ze šestnácti, nebylo to příjemné,“ říká Matouš. „A komáři taky,“ dodává Daniel. Přesto na výpravě nechyběla legrace. Vrcholem pak bylo dosažení vysněného cíle. „Možná to zní jako klišé, ale to byl ten důvod, proč jsme tam vlastně jeli. Dotlačit kola až k moři a opravdu se dotknout nohama písku,“ vzpomíná Matouš.
Ani po návratu nemají cyklisté dost. „Byly nápady, co kdybychom vzali trajekt a jeli ještě do Švédska, že bychom to v pohodě dali,“ popisuje Jonáš. Teď se ale soustředí na film, který z cesty vzniká. Dočkat bychom se ho mohli už na konci roku. A co příště? „Já bych chtěl do Benátek,“ říká Daniel. „Hlavně po nějaké cyklostezce podél vody, protože kopce nejsou naši kamarádi,“ uzavírá Matouš.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
