Historie
17.srpna 1945 vznikl Východočeský rozhlas se studii v Pardubicích a Hradci Králové. Pardubické pracoviště po několika provizoriích začalo působit ve Vodákově vile (vedle dnešního zimního stadionu). Zpočátku byla společná rozhlasová práce obou měst úspěšná, rivalské vztahy zaměstnanců obou studií však později přispěly k tomu, že Východočeský rozhlas zanikl k 31.12.1946.
V dalších letech pokračovalo rozhlasové vysílání z Pardubic za neustálých změn. Jednou to bylo samostatné studio pražské stanice pod vedením spisovatele Zdeňka Vavříka, ale od 1.listopadu 1950 už jen pobočné pracoviště Hradce Králové.
Na svou příležitost čekal pardubický rozhlas trpělivě sedm let a dočkal se. V prosinci roku 1957 zde vzniklo samostatné krajové studio Československého rozhlasu, které vysílalo své programy "vzduchem" i po drátě.
V roce 1960, po sloučení krajů, Vodákova vila opět téměř osiřela, stala se pracovištěm dvou hradeckých redaktorů, pražského zpravodaje a okresního vysílání po drátě. Z Pardubic se přestalo po vlně vysílat, ale vzhledem ke kvalitě herců Východočeského divadla a vynikajícímu zvukaři Miroši Svatoňovi sem začali jezdit pražští režiséři natáčet rozhlasové hry.
Také hudební nahrávky pardubického studia byly velmi známé, jak svědčí i první snímky studentky Heleny Vondráčkové. Konečně začínala zde i Marta Kubišová z tehdejšího pardubického STOP - divadla.
Zcela samostatnou kapitolou v životě pardubické rozhlasové vily bylo sedm srpnových dnů "okupačního vysílání" v roce 1968, kdy Pardubice pod tajemným označením "pracoviště 4" byly důstojným partnerem všem dalším "svobodným vysílačům" s utajenými názvy.
Pardubické studio přestalo být v roce 1970 detašovaným pracovištěm Čs. rozhlasu a až do 90. let existovalo pouze jako okresní vysílání v rozhlase po drátě. Na konci minulého století se však začíná psát nová kapitola pardubického rozhlasu. S ohledem na vznikající Pardubický kraj se začalo s prvními konkrétními kroky už v roce 1998. Ty směřovaly k rozšíření vysílání a úpravě programu Českého rozhlasu Hradec Králové.
Tehdejší ředitel ČRo Hradec Králové Petr Haš oslovil Magistrát města Pardubic s žádostí o doporučení vhodných prostor k vybudování studia s rozšířenou redakcí ČRo Hradec Králové.
Magistrát tehdy nabídl podkrovní prostory rekonstruovaného Kulturního domu v Hronovické ulici. Z hlediska potřeb rozhlasu bylo podkroví Hronovické scény malé. Problematické se také ukázalo řešení akustiky v případech hlučné produkce ve velkém sálu scény. Ruch by totiž mohl komplikovat živé rozhlasové vysílání.
Město Pardubice obratem nabídlo pro umístění vysílacího studia další lokality. Jako nejvhodnější se nakonec ukázala budova v ulici Anežky České 29. Pardubický rozhlas tak získal svůj domov v klidném místě centra města v blízkosti všech důležitých institucí. V objektu je pro rádio využitelný víceúčelový sál.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: Česko není podle OSN stát, ale soukromá společnost. ‚Holé nesmysly,‘ říká děkan
-
Český legionář: Někdy si voják lehl a už se neprobudil, umrzl. Nevěřím, že v zimě začne na Ukrajině ofenziva
-
Náš projekt vznikl díky patriotismu a stesku. Přivedl mě zpátky domů, říká propagátor Ostravy Petrus
-
Zapálit svíčku proroků na věnci, rozsvítit vánoční stromy. Advent začíná železnou nedělí