Hostovice - 28.10. 2006
Když pojedete městskou linkou číslo 28 přes Černou za Bory a Žižín, které už delší dobu patří pod Pardubice, tak doslova po pár kilometrech autobus končí v Hostovicích. Obyvatelé obce, o které máme první písemnou zmínku už z roku 1244 a je tedy v tomto směru o více než půl století starší než Pardubice, ale loni v létě rozhodli o připojení ke krajskému městu. Hostovice mají necelých 240 obyvatel, ze 170 oprávněných voličů přišlo odvolit 130 občanů, přičemž pro připojení jich hlasovalo 97. Spokojený starosta Josef Jirout neopomněl připomenout, že referendum mělo v obci největší volební účast od roku 1990: "Celá Evropa se integruje, tak proč ne Hostovice," dodal starosta, který svěřenou funkci vykonával šestnáct let. Hostovice se staly osmým městským obvodem dnem letošních komunálních voleb. Po roce 1989 se tak jedná o první obec, která projevila zájem být součástí krajského města. Není to ale poprvé, prozíraví už byli páni z Pernštejna, když roku 1490 připojili Hostovice na 70 let k pardubickému panství. Pak se obec na 350 let stala součástí královské komory. V Hostovicích jsem při natáčení rozhlasového Posvícení nakoukl do obecní kroniky, v mateřské školce sledoval stavbu kachlových kamen, se starostou si povídal o zbořeném kostelu svatého Jakuba, posvícení i holubech maratóncích, stavil se samozřejmě v obecní hospodě Na rozcestí a také hovořil o současném zemědělství a ochraně přírody se ředitelem místní společnosti Agrospol. Hostovičtí si od integrace slibují především posílení městské dopravy, vybudování tolik potřebného vodovodu a kanalizace a také možnosti výstavby rodinných domků, která by mohla být zajímavá nejen pro Pardubáky. Sobota 28.10. po 12 hodině.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.