Hrochův Týnec byl městem cukrovarů. Dnes už tam není ani jeden
Hrochův Týnec je město na Chrudimsku, kde žije zhruba 2 300 obyvatel. Za prohlídku stojí místní zámek s přilehlou zahradou nebo kostel svatého Martina. V minulosti tam fungovaly dva cukrovary, jeden z nich byl dokonce největším v Česku.
Minulý rok v Hrochově Týnci oslavili 730 let od první písemné zmínky o obci. Název Týnec je podle otýněné osady, to znamená ohrazené dřevěným plotem. Původně tam totiž byla tvrz, kolem které stála hospodářská stavení.
Název Hrochův Týnec obec přijala až na konci 15. století. Mělo to být podle Mikuláše Hrocha z Mezilesic, který vlastnil místní panský dvůr. Možností je ale více. Označení Hrochův mohlo pocházet ze slova rochání, nebo podle svatého Rocha. Místní obyvatelé používají i zkrácenou verzi. „Název Tejnice pochází z doby, kdy jsme měli německé názvy, což je Teinitz,“ vysvětluje místostarosta Petr Schejbal.
Statek, nebo zámek?
Zámek byl původně velkým statkem a patřilo k němu přes sto hektarů polí. Zellerové z Rosenthalu ho nechali postavit na začátku 18. století. Dodnes se zachovaly dvě vstupní brány. „Máme tady bránu východní a západní. Ty byly za pozdějších majitelů premonstrátů z Hradiska u Olomouce rekonstruovány. Kdybychom se koukli do historie, tak tu vidíme uzavřený hospodářský dvůr, ze kterého se zachoval špejchar a část zámku, která byla v budoucích staletích několikrát přestavována,“ doplňuje místostarosta.
Na území Hrochova Týnce dříve stály dva cukrovary. Starší a menší z nich byl přímo v obci a výrobu začal v roce 1871. Poslední kampaň proběhla v roce 1969. O rok později začala výroba v novém cukrovaru za obcí. „V porevoluční době to byl druhý největší cukrovar v České republice. Rozlohou své varny byl vůbec největší,“ popisuje historička Hana Stoklasová.
Cukrovarnictví má na českém území dlouholetou tradici. „Ještě za Habsburské monarchie byly české země prvními, kde se dělaly pokusy s produkcí cukru. Patří to k Východním Čechám, protože na slatiňanském panství hrabě Auersperg dělal pokusy s pěstováním javorů. V javorových alejích, které čítaly až desítky tisíc javorů, se snažili získat javorový cukr,“ doplňuje Stoklasová.
Proč musel jeden z největších cukrovarů v Česku ukončit výrobu? Jak dopadly pokusy s výrobou javorového cukru? A kolika přestavbami prošel kostel svatého Martina? Poslechněte si záznam pořadu.
Související
-
Místo cukru se v Hrochově Týnci asi budou vyrábět střešní tašky
Největší východočeský cukrovar v Hrochově Týnci srovnaly bagry se zemí před devíti lety. Opuštěná plocha od té doby zarůstala plevelem. To by se ale mělo změnit. Po...
-
Naštvali se a šli k RAF. Pilotům z Hrochova Týnce by letos...
Jejich osudy se prolínají. Ladislav Zadrobílek odjížděl o den dřív než František Bulis. Pak se znovu potkali v Polsku, spolu narukovali do cizinecké legie. Do Liver...
-
Pravěké šperky objevené náhodným nálezcem obohatily...
Ve Stíčanech u Hrochova Týnce vydala země poklad plný prehistorických šperků a jantarových korálků. Nešlo o zlato ani jiné drahé kovy. Přesto má ale vysokou histori...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.