Hvězdárna ve Vlašimi: Tamní nebe je ozdobené šternberskou hvězdou. Vděčí za to rodu Sternbergů

VÍTE, ŽE...

• Tak jako mnohá jiná hvězdárna, i ta vlašimská vznikla nedaleko popraviště, místně označovaném Spravedlnost. Místo s ponurou historií dnes vypadá jako vyvýšený, zalesněný pahorek. Už od středověku zde ale stávala trojramenná, dřevěná šibenice, kde se poslední poprava odehrála v roce 1749. Rokle a jámy mezi stromy jsou pak pozůstatek po těžbě vápence počátkem 20. století.
  
  
• V letech 1992 až 1996 prožila hvězdárna „klinickou smrt“. Soukromý podnikatel zde skladoval a likvidoval nejrůznější materiál, většina vybavení byla zničena, pozemek zahrady podléhal zkáze. Díky nátlaku veřejnosti a také rozumnému přístupu města Vlašim se naštěstí vše podařilo uvést do pořádku a hvězdárnu dnes provozují dobrovolníci z Vlašimské astronomické společnosti.
  
  
• V roce 1900 byl nedaleko Sedlčan, jihozápadně od Benešova u Prahy, vyorán malý železný meteorit o hmotnosti 20 gramů. Podle vzhledu se odhaduje, že v půdě ležel poměrně dlouhou dobu, zřejmě několik staletí.
  
  
• Před půlnoci 7. května 1991 dopadlo několik úlomku kamenných meteoritů v okolí Václavic. Čtyři malé exempláře se však podařilo nalézt až s odstupem dvou desetiletí. Jelikož mají mírně odlišné chemické složení, řadí se mezi výjimečné meteority s „rodokmenem“.
  
  
• V prosinci 2016 zazářil nad Vlašimí meteor jasnější než Měsíc v úplňku. I přes očité svědectví z nedalekých Vracovic bylo pátrání po meteoritech neúspěšné. Nejspíš napadaly do údolní nádrže Švihov na Želivce.
  
  
• Meteorologická stanice v areálu hvězdárny registruje nálady počasí od Vánoc 2012, systematicky pak od 2. července 2013. Jenom o několik dní později, během letní bouřky 29. července 2013 naměřila dosud rekordní rychlost větru 144 kilometrů v hodině – tedy o síle orkánu.
  
  
• Po zakladateli vlašimské hvězdárny byla pojmenována planetka (10 626) Zajíc, která se pohybuje mezi Marsem a Jupiterem ve vzdálenosti od 1,9 do 3,2 astronomické jednotky (tj. vzdálenosti Země-Slunce). Objevila ji Lenka Kotková (Šarounová). Po Janu Zajícovi je pojmenován i jeden z detektorů kosmického záření na Pierre Auger Observatory v Argentině.

KAM NA VÝLET

Šternberská hvězda
Hrad Český Šternberk, který patří rodině Sternbergů, je jedním z nejlépe dochovaných kamenných hradů (zvnějšku). Založil jej nejspíš v roce 1241 Zdeslav z Divišovců, v jejichž znaku byla zlatá, osmicípá hvězda. Odtud název Sternberg (Stern = hvězda, Berg = hora). Od té doby se Zdeslav a jeho potomci uváděli jako „páni ze Sternberga“. Členové tohoto rodu formovali českou historii po celé druhé tisíciletí. Kašpar Maria hrabě ze Sternberka byl spoluzakladatel Národního muzea, otec Alžběty Sternberg – Josef Karel baron Hrubý z Gelenj – postavil v Červených Pečkách hvězdárnu, která ale někdy kolem roku 1955 vzala za své.

Lidová hvězdárna Josefa Sadila
Hvězdárna na Cihelném vrchu v Sedlčanech nese jméno Josefa Sadila (1919-1971), popularizátora planetární astronomie. Hlavní výbavou hvězdárny je dalekohled typu coude 200/3000. Její počátky v šedesátých letech 20. století jsou spojeny s jedním z nejvýznamnějších astronomů, místním rodákem Miroslavem Plavcem.

 
Sluneční hodiny v Benešově
Na bývalé piaristické koleji (založené počátkem 18. století) s chrámem sv. Anny na benešovském Masarykově náměstí jsou troje zachovalé sluneční hodiny z poloviny 18. století (východní, jižní a západní nádvoří). Podobné sluneční hodiny bývaly ve většině obdobných klášterů.

 
Vodní dům v Hulicích
Není cennější tekutiny. Ve zdejší expozici se dozvíte něco o jejích vlastnostech, světa, který se v ní ukrývá, ale koloběhu vody na naší planetě. Vyrobíte si vlastní mrak, pokud bude teplo, užijete si pěknou sprchu ve venkovním areálu, a projdete se po naučné stezce. Schválně, narazíte na kuřičku hadcovou?

Zlatodůl Roudný
Naučná stezka o délce pět kilometrů vás provede historií místa, kde se od středověku až do poloviny 20. století těžilo zlato. V době Rakouska-Uherska se jednalo o nejvýnosnější důl, který vydal asi sedm tun drahého kovu. Do dnešní doby se zachovaly některé stavby, na bývalých kalech je dnes významný biotop.