I křížovka má svá pravidla. Vydají na slušnou knihu

„Ani ten program v počítači nemám. Největší problém představuje databáze. Nabouchat tam smysluplná slova, která jdou použít, to by byla práce na řadu let. Za rok tam dáte jednu knihu a počítač bude dělat křížovky jenom z té jedné knihy. My křížovkáři jsme velmi tvůrčí. Podle toho, pro koho křížovku dělám, vyberu slovo,“ říká autor Jiří Zvolánek.

Kontroluje někdo jiný

Když je křížovka hotová, měl by ji kromě autora zkusit vyluštit i další člověk. „Něco vám může utéct. Chyba navíc může nastat i při zpracování nějakým grafickým studiem. Na přeluštění mám doma manželku.“

Aby někdo byl schopný udělat dobrou křížovku, musí podle Zvolánka být poctivých deset let špičkovým luštitelem. „Existují směrnice Českého svazu hádankářů a křížovkářů. Je to asi 90 paragrafů, poměrně slušná knížka. Shrnuje, co v křížovce musí být a co tam nesmí být. Ve svazu se od 60. let minulého století sdružují všichni, kteří chtějí dělat něco víc, než jenom doma luštit z časopisu.“

Křížovky Jiřího Zvolánka|foto: Honza Ptáček

Jednou z hlavních činností svazu je pořádání přeborů a soutěží. „Musí tam být ticho. Nesmí se rušit, fotografovat, dokonce ani odcházet na záchod.“

Češi kralují

Jiří Zvolánek už měl v ruce různé zahraniční křížovky, ale ty české mají prý nejpřísnější pravidla. „V cizině to kolikrát jsou totální paskvily, které vůbec nerespektují zákonitosti. Někde jim políčko chybí, tak tam dají černý flíček. Když jim přebývá, dají ho pod obrazec.“

A opravdoví křížovkářští fajnšmekři dokážou luštit bez tužky a gumy. Jen tak se do políček dívají a zkoušejí přijít na tajenku.