Interiér nenápadného kostela v Budějovicích hraje všemi odstíny barev

Kostel Panny Marie Růžencové byl postaven v letech 1899 až 1900 podle plánů českobudějovického stavitele Jakuba Stabernaka pro potřeby nově vzniklé řeholní Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, zvané petrini. Její zakladatel Václav Petr pocházel také z Českých Budějovic a kostel se měl spolu s přilehlým klášterem stát základnou celého církevního uskupení. Slibný rozvoj řeholního řádu petrinů zastavila ale perzekuce v padesátých letech a v současnosti má celý řád jen devět členů, z toho dva obývají českobudějovický klášter.

Interiér klášterního kostela patří mezi nejvýznamnější české ukázky beuronské umělecké školy, pojmenované podle benediktinského opatství v bádensko-württenberském Beuronu. K jihozápadu orientovaná jednolodní stavba má čtvercový chór a půlkruhovou apsidu s přiléhající čtvercovou kaplí.

V dolní části obvodových chrámových stěn je 14 dřevořezeb křížové cesty, nad nimi je vymalován pás 15 obrazů ze života Panny Marie - takzvaných 15 růžencových tajemství. Čelní stěnu zdobí výjevy ze Starého zákona, kněžiště pak výmalba inspirovaná výzdobou byzantských kostelů. Zadní stěnu u varhan pokrývají malby palem.

Pantokrator|foto: Filip Černý

Figurální řezbářské práce prováděli v kostele truhláři, kterým pomáhali novicové nebo bratři, zvony vznikly v českobudějovické Pernerově dílně, okna s obrazy apoštolů pochází ze sklárny v Lenoře. Kamenické prvky výzdoby pocházejí vesměs z kamenických dílen v Hořicích.

Kostel Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích je přes den otevřený a je možné se do něj podívat. V případě zájmu si skupiny mohou předem domluvit komentovanou prohlídku v přilehlém klášteře.